Román z válečné Prahy je současně také reflexí nad postavením jedince ve válečném dramatu, v době velkých historických zlomů, reflexí celého údobí německé okupace Československa, působení protektorátní vlády v Praze, stejně jako exilové vlády v Londýně.
O Oldřichovi nelze psát román, nestačí. Neustále nese v sobě silné světlo pulsu Slova. Srdcem napřed o každou chvíli mysli. Bez odpustku. Bez markytánů a soudců. Věří lidem, i když jej mnozí, i ti nejvyšší zklamali. Rozdává. Mluvčí svátků světla.
Když si začínala psát deník, možná již tušila, že její manželství je omyl. Přesto v něm vytrvala osmapadesát let. Varuje všechny, kdo se domnívají, že násilnického partnera změní, vychovají, polepší.
Medúza si v zrcadle zálibně prohlíží nový účes, Cicero si ve studiu odkašlává před projevem ke svému lidu, Nero s pocitem dobře vykonané práce sleduje přímý přenos z hořícího Říma… To vše na stránkách rozmarné a opovážlivé knížky.
Básnická sbírka jednoho z nejčtenějších českých básníků přináší vedle citlivých evokací přírody, stárnutí a básní milostných též pozoruhodné epické "svědecké" básně, obohacující Jirousovu poetiku o nový rozměr. Doslov Vratislav Brabenec.
Kniha cíleně vybírá pražské památky, kam obvykle míří kroky všech turistů, tedy Pražský hrad, Strahovský klášter, Chrám sv. Víta, Karlův most, Ungelt, Staroměstské náměstí a Staroměstský orloj, Židovské Město a další.
Tato publikace nabízí mnoho možností, jak ji využít při práci s dětmi. Najdete v ní informace o jednotlivých skutcích milosrdenství i s konkrétními úkoly a zamyšleními.
Jsou radikální muslimové opravdu v menšině? Jak
malá je tato menšina? Zastává umírněná většina
liberální hodnoty? Kdo je vlastně onen často vzývaný
„umírněný“ muslim? A je islám mírumilovné náboženství,
které bylo „uneseno“ teroristy?
Antologie představuje tvorbu pětice básníků Jevgenije Kropivnického, Genricha Sapgira, Igora Cholina, Vsevoloda Někrasova a Jana Satunovského, kteří se na přelomu 50. a 60. let potkali v obci Lianozovo, jež dala jméno jejich volnému uskupení.
Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit.
Requiem za cvoky volně navazuje na předchozí knihu hudebníka Pavla Tylšara a výtvarníka Václava Benedikta. Po fantazijních básních
v knize Fuga zní dvěma hlasy je zde Tylšar mnohem adresnější a témata mají konkrétnější kontury.
Českému čtenáři se dostává do rukou překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice. Čtvrtý nástupce svatého Dominika (generální magistr řádu) sepsal pro bratry příručku, jak kázat (a především jak nekázat).
V krátkých pohádkových příbězích se prolíná reálný svět dětí se světem fantazie. Pohádky děti baví, pomáhají jim rozvíjet představivost a zároveň jim otevírají oči při uvažování o tom, co je dobré a co špatné.
