Nestor moskevské bohemistiky S. V. Nikolskij se studiem Haškova života a díla zabývá dlouhodobě. Předkládaná kniha je shrnutím jeho výzkumů i představením jeho osobité interpretace, odlišné od tradičního českého výkladu.
Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí.
Na pozadí zájmu o společenský život ve venkovských obcích jihozápadní Moravy během pozdního socialismu autor knihy sleduje sociálních proměny v širších souvislostech.
Kniha čtenářům přibližuje místa, která jsou spojena s činností lidí, již se v době druhé světové války zapojili do odbojové činnosti navázané na tehdejší Sovětský svaz.
Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.
Kniha je přepracovaným a doplněným přehledem archeologie a historie pozdně mykénského a geometrického Řecka a společenství geometrických stylů rané doby železné v Evropě.
Pátá publikace z ediční řady Seidelova Šumava vychází v roce dvoustého výročí Josefovy věže, nejstarší kamenné rozhledny v Čechách, a stého výročí Tereziiny chaty na vrcholu majestátní Kleti.
Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo,
které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou
hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus.
Kniha je souborem esejí, které se zabývají metodologií dějin umění. V roce 2013 byly publikovány pod názvem Discourses & Strategies ve vydavatelství Petera Langa ve Frankfurtu nad Mohanem.
Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa.
Sborník je již druhou publikací v řadě Monastica Historia a zaměřuje se na řádovou historiografii. Čtyři tematické okruhy se dotýkají různých aspektů řádové historiografie od její identifikační a komemorační funkce až po její přínos.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
V roce 2006 došlo v Mladé Boleslavi k významnému nálezu archivu Matouše Konečného, biskupa Jednoty bratrské. Jeho součástí je i evidence jejích členů z Prahy a ze středních Čech, jejíž edici spolu s úvodní studií.
Paleografická čítanka je určena studentům archivnictví a historie a dalším zájemcům o výuku čtení starých psaných textů uložených v českých archivech a knihovnách.
Edice nedokončeného rukopisu "Karl Friedrich Kühn Verzeichnis der Kunstgeschichtlichen und Historischen Denkmale im Landkreis Friedland" je další publikací z ediční řady písemných pramenů, historických soupisů památek a nevydaných rukopisů.
Kniha interpretuje postupné proměny vztahu obyvatel středoevropských měst k prostoru za jeho hradbami na konci středověku a fenomén nárůstu obliby příměstských kostelů a kaplí v 17. a 18. století.
Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou.
