Autora fascinují tajemné archeologické nálezy, které mnohdy nabourávají oficiální akademickou podobu prehistorických dějin lidstva, klade provokující otázky a hledá na ně odpovědi.
Autor ve své práci zprostředkovává dnešní znalosti o tom, jak žili naši venkovští předkové v knížecích přemyslovských Čechách, a to na životních osudech jednoho hypotetického poddaného rolníka.
Biografie legendární egyptské královny a jedné z nejpozoruhodnějších osobností světové historie. Podle výzkumů se usuzuje, že nebyla uložena v žádném z dosud objevených hrobů.
Tajuplná země, jejíž nesmírně bohatá historie položila základy evropské civilizace, stojí za poznání. Díky této jedinečné publikaci můžete odhalit její podstatnou a málo známou část.
Publikace, jež se opírá o nejnovější stavebně historické a archeologické poznatky, popisuje architektonický vývoj areálu premonstrátského kláštera a kostela sv. Jiljí v Milevsku ve středověku.
Kniha se věnuje málo probádanému tématu: vývoji, podobě a funkci měst v severním Iráku – historické Asýrii – v době od příchodu islámu do začátku 20. století, zejména z pohledu archeologie.
Svou příslušnost ke slovanské jazykové skupině dnes obvykle vnímáme jako samozřejmou danost. Jak ale vlastně došlo k tomu, že se polovina Evropy stala v relativně krátkém období mezi 6. a 9. stoletím "slovanskou"?
Kniha Největší archeologické záhady Čech, Moravy a Slezska čtenáře zavádí na tajuplná místa. Autor zároveň "nakousne" i téma kanibalů na našem území a další tajemné otazníky.
Bohatě ilustrované Dodatky přinášejí shrnutí výzkumů v letech 2000–2006, kdy bylo mj. nalezeno dalších 180 lokalit na území Čech s keltskými nálezy či sídlišti.
Dva význační znalci biblické tematiky, archeolog Finkelstein a historik Silberman, představují v této knize výsledky svého současného bádání o starověkém Izraeli.
Autor, vědecký pracovník a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, se na základě archeologických nálezů a historických faktů snaží odhalit a pojmenovat příčiny současného stavu české krajiny.
Autor shrnuje problematiku mohylových pohřebišť z období eneolitu v okolí hanáckého kopce Kosíře. Zde se nachází 12 ze 17 na Moravě známých mohylových pohřebišť kultury nálevkovitých pohárů.
V roce 1926 zorganizovala Emily Sandsová výpravu, jejíž cílem bylo najít ztracenou hrobku staroegyptského krále Osirise. Výpravná velkoformátová kniha, ve které se skutečné údaje a fakta prolínají s příběhem výpravy ve formě deníku.
Předdynastická a Archaická doba byla mnohem významnější etapou v dějinách starého Egypta, než by se na první pohled mohlo zdát. Studie se zabývá principy egyptského umění a jeho vývojem.
