S nadsázkou můžeme říci, že kniha je neúplným, a tudíž značně pokřiveným obrazem řimsologie na základě pouhé výseče její existence, dané skrovnou sumou textů, které se náhodou dochovaly.
V knize Hájkových studií a esejů Západ slunce na moři jsou shrnuty texty z různých dob, většinou publikované v českých a zahraničních odborných periodikách nebo z pozůstalosti badatele.
Osobní, intimní vědomí, že všechno, co se děje kolem nás má svůj smysl, že člověk není samoúčelný, to je společné bohatství seriózního věřícího i seriózního ateisty. Na tomto základě je postaveno filozofické dílo německého myslitele.
Sborník příspěvků k filosofickému rozboru jednání se člení do pododdílu “motivace a emoce”, “pravidla a kontext”, “racionalita jednaní”, “mluvit a jednat”. Jejich autoři v nich shrnují výsledky své práce k danému problému.
Vydání této nedokončené práce, ze sklonku autorova života, navazuje na předchozí solovjovskou řadu. Theoria má představit svobodu z nazírání věčných idejí.
Svazek obsahuje kompletní soubor publikovaných článků významného českého logika a filozofa Pavla Tichého, který patří mezi nejoriginálnější a nejkontroverznější osobnosti moderní filozofické logiky.
Dogmaticko-filosofický traktát, opřený o skvělou znalost východní i západní tradice, je provokující výzvou ke kvalifikovanému oboustrannému ekumenickému dialogu.
Postava Śivy v sobě zahrnuje mnohé zdánlivě neslučitelné principy jako tvrdý asketismus, odloučení od světa a život v ústraní nedostupných vršků hor, v kontrastu k roli hospodáře a otce rodiny, jež je symbolizována jeho jménem a epitetem Śamkara.
Přepracovaná a doplněná verze habilitační práce „Myšlenkově
schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami“ obsahuje nástin
setkávání raného judaismu a řecké filosofie,...
V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitějš íparalely mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.
Cílem knihy je přiblížit koncepci reformy vědění obsaženou v dílech dvou osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626).
Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka.