Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.
Druhá část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničí z let komunistického období, z technických důvodů rozdělená do tří svazků, přináší kritické vydání příslušných dokumentů z let 1969–1980.
Závěrečný svazek třídílné série je přehledem pivovarů na území Malé Strany, Hradčan a Vyšehradu, které se udržely v činnosti minimálně do poslední čtvrtiny 19. století.
Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí.
V roce 2025 si připomínáme už osmdesát let od konce druhé světové války. Jaro roku 1945 bylo turbulentní dobou plnou protikladů a rozporů, což odrážejí i články, které najdete v Paměti a dějinách 1/2025.
V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...
Články a studie tohoto vydání revue Paměť a dějiny vás zavedou do období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, které bývá právem označováno jako nejtemnější kapitola novodobých českých dějin.
Těžištěm revue Paměť a dějiny 4/2023 jsou dva teoretické články, které se věnují vývoji konceptu totalitarismu a jeho aplikaci v současné politické filozofii a politologii. Další studie, rozhovory a zprávy se pak zabývají jeho konkrétními projevy ...
Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.
Časopis Paměť a dějiny přináší kromě řady historických studií také recenze nových knih a nekrology dvou velkých osobností spojených s disentem – Jana Sokola a Františka Lízny.
Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.
První číslo revue Paměť a dějiny v roce 2022 se zabývá různými aspekty české zkušenosti s nacistickou okupací. V každé z tematických sekcí – okupace, odboj, osvobození – přináší materiály, které otevírají pozapomenutá nebo málo známá témata.
Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...
Revue Paměť a dějiny nese titul „Čekání na spravedlnost“ a zabývá se především trestněprávní rovinou vyrovnání se s dědictvím zločinného komunistického režimu.
Kolektivní monografie předních odborníků z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má za cíl přiblížit českému čtenáři, jakým způsobem se vyvíjela německá společnost v letech 1989–2021.
Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností,...
Aktuální číslo revue Paměť a dějiny vychází při příležitosti stého výročí narození tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka (1921–1988) a věnuje se především různým aspektům působení skryté církve v Československu v době vlády komunistů.
