Publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk představuje druhý svazek z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti.
Koronavirová krize, která zasáhla celý svět včetně naší země, je zásadním fenoménem nejen z hlediska medicínského nebo epidemiologického, ale je faktorem, který mění – a zejména změní – i poměry společenské a hospodářské, a to na velmi dlouhou dobu.
Monografie Sociální správa – Organizace a řízení sociálních systémů je určena jak studentům sociálních, právních a příbuzných oborů, tak profesionálům v oblasti sociální práce, sociální správy a státní správy.
Na pozadí zájmu o společenský život ve venkovských obcích jihozápadní Moravy během pozdního socialismu autor knihy sleduje sociálních proměny v širších souvislostech.
Jak bude vypadat svět po koronavirové pandemii? A nežijeme v něm již nějakou dobu? Neučinila pandemie jen zřejmějšími dlouhodobé trendy? Jak by se měly na ekonomickou krizi v době deglobalizace připravit národní státy a jak Evropská unie?
Tato kniha se zabývá přípravou (preppingem) na různé zdraví, život nebo majetek ohrožující situace, které se v dnešní moderní době mohou v běžném životě objevit.
V publikaci se prolínají pohledy odborníků různých profesí (od etopedů, psychologů, sociálních pracovníků až po psychiatry a právníky) na problematiku rozličných příčin...
Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky.
Autor analyzuje sociální struktury lovců a sběračů, kmenových společenství i moderních států a předkládá vysvětlení, jakými způsoby se v nich tyto protikladné tendence projevují.
Stáváme se méně inteligentními. Kniha S rozumem v koncích nám sděluje
tento šokující, ale fascinující poznatek. Autoři nám představují vršící
se hromadu důkazů, že lidé jsou dnes podstatně méně inteligentní, než
tomu bylo před sto lety.
Dílo přináší novátorské pohledy na dějiny českého politického myšlení a je cenným příspěvkem k novodobým českým hospodářským a sociálním dějinám vůbec. V literatuře nezatížené totalitním pohledem nemá toto zpracování tématu obdoby.
Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.
Odchod Spojeného království z Evropské unie patří k nejdramatičtějším momentům začátku 21. století. Trvá už tři roky a zatím není jasné, kdy a jak se odehraje. Byl opravdu nevyhnutelný? Proč se Britové rozhodli odejít z Evropské unie?
Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály.
Kniha čtenáře seznamuje se základními metodologickými problémy kvality výuky fyziky na všech vzdělávacích stupních. Opírá se o výsledky výzkumů, které využívají nástroj ZAKVAF založený na pozorování výuky.
Jaká práva má umělá inteligence?
Pravidla přijatá dnes se zítra stávají zastaralými. Jak právo reaguje na dynamiku současného světa? Jak se staví k novým technologiím, které vychází z umělé inteligence a sběru velkého množství dat?