Publikace je věnována významnému výtvarnému pedagogovi, teoretikovi a organizátorovi dr. Josefu Vydrovi (1884-1959), zakladateli moderně koncipovaného Ústavu výtvarné výchovy na obnovené olomoucké univerzitě v roce 1946.
Historička umění Julie Jančárková sleduje na základě jedné z nejkvalitnějších sbírek ruského umění z Galerie výtvarného umění v Náchodě obecnější téma.
Monografická publikace vznikla jako knižní záznam inventury prací, reprodukcí, textů, projektů konceptuálního umělce Jána Mančušky (1972–2011), s jejichž mapováním se započalo v roce 2012.
Město a jeho lampy i jiné bytosti na obrazech, grafikách, v bronzech, železných plastikách a v textech Viktora Karlíka. Kniha prací z let 1990-2010 s úvodní esejí Pavly Pečinkové a v grafické úpravě Luboše Drtiny.
Publikace představuje špičková díla české a evropské secese ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Zaměřuje se na užité umění secese jako součást převratných modernizačních a emancipačních proudů konce 19. století.
Struhující minisoubor minipovídek, jímž si autor na jedné straně zúžil tvůrčí prostor, na druhé straně ho však rozšířil originální metodou literárních koláží.
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800.
„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filosof,
pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí.
Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem.
V této krásné knížce nás kunsthistorik William Vaughan provede dějinami stínů, od jejich role ve výtvarném umění až po jejich spojitost se smrtí a podvědomím.
Dokumentační publikace k 28. ročníku Mikulovského výtvarného sympozia “dílna“ prostřednictvím rozhovorů s umělci přibližuje nejen jejich tvorbu, ale stává se rovněž dokumentací současného výtvarného umění.
