Kniha je už čtvrtým dílem velmi úspěšné série "Brněnské ulice vyprávějí své dějiny" od Leopolda Künzela a je jako vždy doplněna spoustou vzácných fotografií a grafik a dobře navazuje na tři již dříve vydané díly.
Kniha vychází z výsledků pětiletého systematického studia středověké východočeské sakrální architektury. Množství dosažených zjištění dovoluje představit románské a gotické východočeské církevní stavby v uceleném pohledu.
Snadno se však zapomene, že takový klášter zdaleka netvořily jen kamenné zdi a drahocenné předměty. V první řadě se jednalo o živé a dynamické společenství žen a dívek, které v něm ve službě Bohu spojovaly své pozemské životy.
Deníky Ivo Ducháčka (1913–1988),
privilegovaného úředníka československé
exilové vlády v Londýně, zachycují počátky
odboje v Paříži od března 1939, evakuaci
z Francie v létě 1940 a život ve válečném
Londýně až do dubna 1945.
Publikace přibližuje bezpečnostní situaci v českém Slezsku v období postupné stabilizace poměrů po první světové válce. Úvodní část popisuje složitý přechod státního pořádkového aparátu do nových republikánských poměrů.
Čtvrté pokračování knih Krkonošští rodáci vzpomínají opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Nebývá výjimkou, když v pokročilejším věku lidé sepisují své paměti.
Je možné cítit se Čechem i po půlstoletí života v zahraničí? Na uvedenou otázku odpovídá tato kniha, zabývající se českým exilem v Rakousku a Švýcarsku po roce 1968.
Obdobie medzi dvomi svetovými vojnami ponúka množstvo tém, ktoré umožňujú pochopiť a spracovať postavenie židovskej komunity na Slovensku.Jednu z nových kapitol medzivojnových dejín Židov na Slovensku reprezentuje výskum židovských politických strán.
Ukrajinští nacionalisté, známí jako „banderovci“, kteří bojovali za ukrajinskou samostatnost a sjednocení národních území do jednoho státu, jsou dodnes horkým tématem, které nepřestává budit vášně.
Historie pernštejnského rodu má v dějinách Čech a Moravy své nezastupitelné místo. Kniha je první ucelenou publikací podávající obraz jednoho z nejstarších domácích šlechtických rodů.
Co mají společného Sázava, koleda nebo vodník? Řada českých názvů, zvyků a mýtů je dědictvím po prvních Slovanech z 6. až 8. století, z období, které je kvůli nedostatku pramenů zahaleno do temnoty.
Sigilla, arma, monetae: tři latinská slova, která svou zvukomalebnou úderností a zároveň lapidárností připomínají devízu šlechtického erbu, stejně jako precizně vyjadřují tři pilíře vědeckého díla moravského historika.
Výraz biblické mince působí na první pohled jako označení jasně definovaného souboru nominálů z časově přesně omezeného úseku a platící na jednom území.
Středověké i novější příběhy, legendy a báje, spojené s českými a moravskými hrady a zámky, jejichž prostřednictvím poznáte skutečné osobnosti našich dějin.
Lukáše, Jakuba, Františka a Kateřinu posílají jejich otcové z Brna na Nový hrad ukrytý v hlubokých lesích Moravského krasu, aby je ochránili před třicetiletou válkou.
