Kolekce básní slavného anglického básníka Gerarda Manleyho Hopkinse (1844-1889) v překladu biskupa Josefa Hrdličky postihuje běžné události našeho dne, v nichž spatřuje podnětnou vznešenost.
Marton nemusel dlho premýšľať nad názvom svojej siedmej zbierky básní. Vesmírna. Aj tak sa dá v skratke nazvať.
Hlbočina pocitová, sloboda a odvaha plná zvláštneho strachu zo svojich snov sa v nej strieda s oslobodením vlastnej mysle.
Místopis – Brno, jižní Morava a Václavské náměstí. Obsah – jednoduché lidské štěstí. Jde o již třetí sbírku brněnského lékaře vydanou v edici poezie Srdeční výdej.
Výbor zásadně dokresluje obraz Placákovy básnické osobnosti. Ten byl doposud širší veřejnosti zprostředkován sbírkou Obrovský zasněžený hřbitov. Stranou však zůstala řada pozoruhodných textů, zveřejněných svého času v samizdatu.
Básníci, působící okolo klubu Jiný Kafe v Táboritské ulici, kterému se s láskou říká „Žižkovskej Monmártr“, byli osloveni Jiřím Fučikovským, aby se nechali inspirovat jeho fotografiemi, a tak vznikla tato zajímavá fotograficko-básnická sbírka.
Poslední autorizovaná kniha spisovatele, básníka a performera Milana Kozelky, která volně uzavírá trilogii provokativních sbírek bísní Semeniště zmrdů a Teteliště zmrdů.
Překvapivá a pestrá mozaika básní – glos, citu, ironie i lehkého humoru. Autor s lehkostí vystihuje absurditu společenských konvencí, nalézá pointu v bytostně intimních zážitcích, které v různých obměnách zrcadlí pocity celé generace.
Básnická zpověď zestárlého Pavla Skotáka, hrdiny řady Skarlantových románů, o milostném vztahu s o půl století mladší studentkou, odehrávajícím se v pařížských kulisách.
Obsáhlý almanach české poezie, nemá ambice být zlatým řezem básnící komunity v našich zemích, ale minimálně zlatavým průřezem současnou poezií určitě je.