Výsledek pro: 978-80-906467-6-6

Druhá kniha z oddílu život na Zemi s názvem Osobní síla je něco jako výukový kurz,který se nás snaží naučit práci s energií.Jak s ní nejlépe zacházet a jak ji správně vycítit.

Weinfurterova biblická interpretace, založená na srovnání s jinými náboženstvími i starověkými mýty, a především na vlastních mystických zkušenostech, mnoha věřícím odpověděla na otázky související s vírou a mnoha ateistům otevřela oči.

První důkladné zpracování život a díla Wilhelma Reicha,je jedním z největších objevitelů a myslitelů 20. století.

A. Riccardi přináší v historických souvislostech příběhy křesťanů, kteří ve 20. století zemřeli pro svou víru, a analyzuje příčiny jejich utrpení a smrti.

Knižní přepis proslulého šestihodinového cyklu rozhovorů amerického antropologa, religionisty a filozofa Josepha Campbella (1904-1987) s moderátorem Billem Moyersem, v zasvěcených sondách do nejrůznějších kultur, civilizací a náboženství.

Kniha postních meditací švýcarského dominikána nad podobenstvím o marnotratném synu se dotýká základních duchovních otázek člověka.

Nebýt Golema studuje spisy pražského rabína Jehudy Löwa a vnímá ho jako renesančního filosofa spíš než legendárního mága.

Kniha chce inspirovat introvertně založené jedince k tomu, aby svá velká obdarování, která mohou církevnímu společenství nabídnout, sdíleli s druhými.

Autor velmi přístupným způsobem, laskavě a soucitně, a přitom s jasnými požadavky odpovídá na otázky v oblasti emočního života člověka.

Mons. Josef Mixa (* 1925) je jednou z nepřehlédnutelných kněžských osobností současnosti. U příležitosti jeho 90. narozenin noviny psaly, že jde o nejstaršího aktivně působícího kněze v Čechách.

Další díl Teologické sumy (ST I-II, q. 1-5) se zabývá posledním cílem člověka, který je zároveň principem lidského jednání, alespoň toho mravně dobrého. Tomáš souhlasí s Aristotelem, když říká, že posledním cílem člověka je blaženost.

Autor knihy, náchodský kněz, historik a spisovatel Josef Myslimír Ludvík, líčí cestu z Náchoda na Sněžku a na další místa na naší i slezské straně pohoří.

Ve své citlivé, velmi čtivé a také humorné knize vysvětluje jeden z největších současných mistrů meditace tibetského buddhismu, že život beze strachu a nejistoty je nejen možný, ale představuje i naše právo.

Výbor z pozdních textů, v nichž se Voegelin silněji než ve svých dřívějších pracích soustředí na individuální zkušenost transcendence a její symbolizaci.

Jací vlastně byli a jaká byla jejich životní cesta? Co vnesli do života svých dětí a čím naopak jejich děti přispěly k dozrání rodičů? Jakým životním zkouškám a nejistotám museli čelit? O tom všem pojednává kniha Helene Monginové.

Světoznámý autor duchovně-vědeckých spisů Rudolf Steiner nám přibližuje tajemné souvislosti starověkých duchovních proudů a křesťanství. Hovoří v této souvislosti i o tajemstvích svatého Grálu.

Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů – Martina Heideggera (1889–1976) a Sorena Kierkegaarda (1813–1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus.

Manifest za filosofii byl v době svého vzniku (1989) ojedinělým pokusem o nalezení takové formy myšlení, která by umožnila zajít o krok dál za horizont, do nějž filosofii uzavírají dominantní myšlenkové proudy 20. století.

Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.