Krutina, Jiří

V současné zrychlené době se svými mantrami “jak není na nic čas” a “vše se musí stihnout”, apod., je na místě se ptát po tom, co je “čas”. Co když to, co zveme “čas” není žádnou objektivní veličinou, ale vnitřní dimenzí vědomí samého?

Kniha se zabývá základními otázkami života , které si někdy položil každý z nás, otázkami smyslu života, základní existence, stvoření a pod.

Není bezprostřednějšího aktu či události vědomí v naší každodenní zkušenosti, než samotný akt smyslového vnímání v našem vědomí prožívání a zakoušení sebe, druhých a světa.

Slovo meditace jsem začal používat a současně se začal vědomě věnovat „meditaci“ někdy v roce 2000. Tedy mohu říci, že v tomto životě vědomě medituji a studuji nejrůznější meditační techniky skoro dvacet let. ...

V následující eseji se pokusím sdílet a komunikovat aktuální metafyzický vhled, duchovní zkušenost, a z něj plynoucí pochopení vnitřního obsahu (loga) pojmu AMRTA (amrita), pocházejícího ze sanskrtu.

Kniha svým názvem shrnuje svůj obsah – je věnovaná přímé praxi vědomí, která je základem nejen naší duchovní školy. Kniha je učebnicí pro začátečníky, byla napsána jako základ a cíl jógy a mystiky na podnět dcery autora.

Hara, či slovansky a česky prostě pupek či „život“, je centrem jak duchovním, tak fyzickým, je sjednocujícím integrálním centrem – těžištěm duchovní i fyzické podstaty celé lidské bytosti jako celku.

Bhajrava je často používaný pojem v nedvojné duchovní nauce o vědomí Anuttara Trika, dnes známé jako kašmírský šivaismus, i v ještě starších písmech, tzv. agámách. Jako vše v tantře, i pojem Bhajrava má svůj ryze vnitřní duchovní aspekt.

V tomto pojednání shrnuji své poznatky a postřehy z praxe pro potřeby duchovních praktiků.

Avadhuta Gíta, v překladu „Zpěv vysvobozeného“, je text nekompromisně vyjadřující pozici – stav jogína, potulného askety, který dosáhl této sjednocující mystické zkušenosti.

Tento text Átma Bódha (Uvědomění Já) je určený těm hledajícím, kteří hledají vysvobození, těm, kteří se dlouhotrvající vytrvalou duchovní praxí očistili od nečistot a dosáhli klidu mysli, prosté žádostí a tužeb.

Jóga dechu vědomí tvoří samostatnou část připravované knihy Jiří Krutina: Duchovní moc vědomí, ve které autor shrnuje své postřehy z praxe stezky Sebepoznání. Pojednání se zaměřuje na nedvojnou praxi dechu vědomí (pránájámu Srdce).

Dattátreja je v hinduismu uctíván jako avatár, božské vtělení, které zahrnuje trojici bohů Datta = Brahma, Višnu a Šiva, a Atreja se odkazuje k jeho fyzickému otci, mudrci Atrimu. Různé sekty jej uctívají různě a považují za inkarnace nejrůznějších bohů.

Prvním ale nejdůležitějším rozhodnutím je plně si uvědomit – lépe snad přímo prožít do morku kosti, že život ve světě, anebo snad jen pomyšlení na možné štěstí a jeho hledání v něm, je naprostým duchovním šílenstvím a duchovní sebevraždou.

Tematicky uspořádaný soubor duchovních statí, pojednání a reflexí autora z let 2009 – 2010. O cestě jógy, o mém setkání s Mistrem a obyčejném životě, který se mi stal dharmou.

Kniha se zabývá základní stezkou síly k Bohu, která je ve východních duchovních tradicích zvaná nejčastěji kundaliní jógou nebo krija jógou.

Kniha představuje přehled všech zákonů, kterými se řídí celý projev. Pro celý projev a působení tvořivé inteligentní moci vědomí platí jednotná zákonitost, která se v různých úrovních projevu uplatňuje svým specifickým způsobem.

Skriptum navazuje na předchozí pojednání Praxe Sebe si vědomého Pozorovatele, které Jiří Vacek začlenil do své knihy Ježíš Kristus a Ramana Maháriši. Zabývá se, jak název poukazuje, formální praxí naší duchovní školy, ve které se věnujeme vnitřn

Každý, kdo kráčí stezkou podle našeho výkladu praxe Átma-vičáry by měl toto skriptum mít a denně podle něj praktikovat.

Druhý díl trilogie Stezkou siddhů podává praxi vedoucí k přímému poznání věčných pravd a zákonitostí Nejvyšší skutečnosti z pohledu tvořivé inteligentní moci vědomí neboli Šakti, jak hovoří východní jóga a tantra, či Ducha svatého.