Kateřina Vincourová (nar. 1968) patří k silné generaci nastupujících českých umělců
a umělkyň v 90. letech 20. století. Ve své tvorbě se věnuje především instalaci a objektu,
do nichž často zapojuje atypické materiály a každodenní předměty. Spolu s proměnlivostí aspektů identity a vztahů zkoumá také možnosti prostoru a jeho nejednoznačnosti. Její práce jsou zastoupeny v mnoha státních, městských i privátních sbírkách. Studovala na moskevské Akademii výtvarných umění V. I. Surikova (1986–1988) a poté na Akademii výtvarných umění v Praze (1988–1994). Stipendijní pobyty absolvovala v berlínském DAAD a v Headlands Centre for Art v Kalifornii. V roce 1993 získala ocenění Alexander Dorner Prize v Hannoveru
a v roce 1996 získala jako první ženská umělkyně Cenu Jindřicha Chalupeckého. Samostatně vystavovala například v American University Museum v Katzen Arts Center ve Washingtonu (2018), brněnské Fait Gallery (2016), varšavském Centre for Contemporary Art (2001), Météo Gallery v Paříži (1997) nebo Galerii Behémót v Praze (1992). Participovala na mnoha skupinových výstavách, jako například Bittersweet Transformation v Kunsthaus Graz (2016), Někdy v sukni v GHMP a Moravské galerii v Brně (2014), After the Wall v Moderna Museet ve Stockholmu (1999) či Home Sweet Home v hamburském Diechtorhallen (1997).
Kateřina Vincourová (nar. 1968) patří k silné generaci nastupujících českých umělců
a umělkyň v 90. letech 20. století. Ve své tvorbě se věnuje především instalaci a objektu,
do nichž často zapojuje atypické materiály a každodenní předměty. Spolu s proměnlivostí aspektů identity a vztahů zkoumá také možnosti
... 
