Fencl, Ivo

Domek pana Stilburyho je próza o nesamozřejmosti rodinného štěstí. Roku 2026 prvně vychází v definitivní verzi.

Kdybychom si představili práci tajných agentů jako metaforu lásky, byly by Styky s Jorikou špionážní román. Nejsou jím. Přesto se jedná o nutkavé sledování dvou milenců.

Na Zemi kolotá asi bilion vampýřích příběhů, nebo víc; ale autor pojal jejich svět nově. Vznikla humoristická próza, kde ovšem úsměv místy tuhne.

Novinka západočeského prozaika nás vrací do doby nedlouho před listopadovým převratem, na geodetické pracoviště ve středních Čechách i do Prahy, která zažívala jedny z posledních protirežimních demonstrací.

Starý Plzenec je maloměsto NA ZÁPADĚ, ale ne Divokém. ZÁPADĚ republiky. Nezvykle upřímný autor vypráví, jak zde prožíval dětství.

Próza Smíš zůstat mrtev zaujala Alexandra Klimenta. Bodovala v soutěži Knižního klubu. Obdržela Čestné uznání Ceny Bohumila Polana. Pro rozhlas část četl Pavel Kikinčuk (zpívala k tomu Iveta Bartošová).

Antologie čtyř povídek autorů z portálu sci-fi Vanili.cz a pět nejlepších povídek fanoušků Vanili.cz – patero povídek vzešlo z literární soutěže Uchovej mou duši, kterou organizovalo Vanili.cz v roce 2017.

„Bylo nás pět? Ne, dva,“ vzpomíná Domek pana Stilburyho na dětství žité s mladší sestrou v rodině herečky a spisovatele.

Jorika je femme fatale spisovatele Ivo Fencla. Nenaplněný (a nenaplnitelný) cit k ní pronikl do všech textů jeho nové knihy, vydané Galerií města Plzně, jméno obdivované ženy čteme i v jejím titulu - Rok Joriky.