Sami sebe charakterizují jako Non-exist nations folklore, neboli „Folklór neexistujících národů“ a nepřímo odkazují k vlivům jako tango, kabaret, cirkus, popsongy, kuchyňský beatbox či freakfolk.
Po předchozím konceptu folklóru neexistujících národů, s nímž pracovali na albu Fonók, přicházejí Dva s konceptem popu z neexistujících rádií. Na albu je třináct písní v neexistujících světových jazycích, zaslechnutých na třinácti neexistujících rozhlasových stanicích.
