Táta zajíc měl hodně práce, a tak se zajíček s oříškovou srstí vydal na dobrodružnou výpravu po okolí sám. Ale s kaluží a soutěžit se svým stínem není vůbec žádná zábava. A tak běžel dál.
Zajíček měl už dávno spát. Ale zatím měl pořád oči otevřené a držel se tatínkových dlouhých uší. „Hádej, jak tě mám rád,“ pošeptal mu. „Tak schválně!“ usmál se zajíc... Představte si, že máte někoho rádi – moc a moc rádi! – a chcete mu to říct.