Sosič, Marko

(1958–2021) se narodil a vyrůstal v Terstu a ve své tvorbě se často zaměřoval na jeho intelektuální a politické klima či na osudy místní slovinské menšiny. Absolvoval režii na Akademii divadelních a filmových umění v Záhřebu. Jako divadelní režisér pracoval mimo jiné v Lublani, Nové Gorici, Terstu a Římě. V letech 1990 až 1994 byl uměleckým ředitelem Slovinského národního divadla v Nové Gorici a v letech 1999 až 2006 Slovinského stálého divadla v Terstu. Literárně debutoval povídkovou sbírkou Rosa na skle (1991), ale uznání odborné i laické veřejnosti získaly zejména jeho romány. Krátký román Balrino, balerino, jehož hlavní postavou je dospívající dívka s vývojovou poruchou, vyhrál v roce 1997 mj. cenu Vstajenje, cenu Umberta Saby a byl nominován na cenu Kresnik za nejlepší slovinský román roku, v níž se Sosič dostal do užšího výběru ještě třikrát: s díly Tito, amor mío (2006), Ty, kdo z dálky přicházíš do mé blízkosti (2013) a Krátký román o sněhu a lásce (2015). Sosičovy knihy byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, srbštiny, italštiny a angličtiny, románem Chléb, prach (2018, č. 2026) se autor představuje poprvé i českým čtenářům.