Česká multikonfesní společnost se musela ve dvacátých letech 17. století, po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620, během několika málo let proměnit v oficiálně jednotně katolickou zemi.
Z hlediska možností a zábran plné integrace evropských Židů do většinově křesťanských společností, které se v průběhu 19. století proměňovaly do moderních národů...
Zkratka prezidentova jména – T. G. M. se
již záhy po vzniku republiky stala značkou,
jakýmsi národním brandem, magickou formulí,
něčím, co mělo platnost mytického symbolu.
Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.
Tyto jedinečné dokumenty z bezprostřední zkušenosti vypovídají o holokaustu, odboji a koncentračních táborech. Edici doprovází rámující úvod a doprovodné texty Pavliných vnuků a Janyho neteře.
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta a lékařovu radu na léčebný postup.
Předkládaná kniha je případovou studií české komunity ve městě Chicago, kde počet Čechů stoupl z 10 000 osob v sedmdesátých letech 19. století na 122 000 kolem roku 1920.
Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti?
Kniha sleduje životní osudy učitelů, kteří docházeli na dvůr císařské a arcivévodské rodiny. Popisuje, jak vnímali své vznešené svěřence a jaké výhody, ale i těžkosti jim tato „dvorská služba“ přinášela.
Na stránkách této knihy se mohou studenti a specialisté na moderní dějiny, stejně jako zájemci z řad širší veřejnosti podrobněji seznámit se širokou škálou badatelských přístupů i s profilujícími tematickými okruhy.
Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II.
Téma Jahnovy mohyly spadá velkým dílem do dějin sportu a dějin radikálního nacionálního hnutí, jež německá historiografie pojmenovává do češtiny nepřeložitelným adjektivem „völkisch“.
Monografie pojednává o složitých vztazích spolupráce, konkurence i vzájemných bojů, jež se v souvislosti s mezinárodněpolitickými i vnitropolitickými změnami, tendencemi a zájmy v letech 1918-1947 odehrávaly v tomto oboru na území Československa.
Jak proměnila první světová válka každodenní život statisíců dělníků v českých továrnách?
Kniha sleduje tyto a podobné otázky ve čtyřech základních sférách válečného dělnického života...
Legát Jan Palomar, jeden z členů poselstev, které basilejský koncil v letech 1433-1436 vysílal do Čech, navrhl představitelům církve způsob, jak zkrotit neporazitelné husitské kacíře. Příspěvek k dějinám středověku.
Diskurs rakouské meziválečné historiografie je zkoumán jak z hlediska základních obsahových témat a koncepcí dějin, tak i z hlediska (často nesystematických) úvah historiků o tom, co jsou to dějiny, co je jejich předmětem či kdo je (pravým) historikem.
