Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR, výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Během této doby bylo nashromážděno velké množství životopisných materiálů o ruských emigrantech i jejich vědecké a kulturní činnosti.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Monografie umožňuje nahlédnout do svérázných subjektivních výpovědí dvou silných osobností, jež v dospělosti pojilo příbuzenské pouto: kutnohorského rodáka Slavibora Breüera a a historika Josefa Kalouska (1838–1915), Breüerova švagra.