John Ruskin byl jedním z nejvlivnějších myslitelů 19. století. V širším povědomí figuruje především jako podporovatel Williama Turnera a prerafaelitů, případně jako neúspěšný manžel, jehož selhání nepřestalo budit voyeurskou zvědavost.
Autor se pokouší o kritický přístup k psychoanalýze jako poznatkům intuitivních klinických zkušeností zpracovaných do pozoruhodného systému vědeckého poznání, které i přes řadu omylů přineslo revoluci do pojetí lidské psychiky, ...
Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí.
Publikace si klade za cíl představit Šímovu ranou tvorbu od brněnských počátků do jeho setkání s básníky pozoruhodné, a dnes již v jistém smyslu legendární, francouzské skupiny Vysoká hra.
Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů.
Magnesia Litera 2016 – Kniha roku. Rozsáhlý román známé autorky a bohemistky Daniely Hodrové je úzce spjat se životním osudem překladatelky a básnířky Bohumily Grögerové a výtvarnice Adrieny Šimotové, jimž je také dedikován.
Významný norský historik a teoretik architektury, známý u nás především do češtiny přeloženou knihou Genius loci, analyzuje v tomto díle základní rysy charakteristické pro moderní architekturu vůbec a její vývojové fáze
Jedna z nejvýraznějších osobností českého výtvarného umění a zřejmě nejvýznamnější představitel symbolismu v českých
zemích v unikátním svědectví jeho švagra Viléma Nečase.
V této rozsáhlé a dnes již klasické monografii věnované André Bretonovi a základním tématům surrealismu se autor po důkladném rozboru geneze tohoto hnutí na historicko-kulturním pozadí věnuje i vztahu k dobové vědě a ezoterice.
Strop v přízemí pražského letohrádku je dekorován bohatým figurálně-dekorativním štukem, který patří k nejcennějším renesančním pracím tohoto druhu v zaalpské Evropě.
Tato kniha vychází z autorova přednáškového cyklu pořádaného na Warburg Institute v Londýně a zabývá se proměnami platónského pojmu „idea“ od antického umění až po Michelangela a Dürera.
Slavná francouzská medievistka Marie-Madeleine Davy (1903-1998) ve své knize Románská symbolika zkoumá úlohu symbolů v románském umění a role symboliky v životě člověka 12. století.
Slavný cyklus rytin symbolicky zobrazující životní pouť člověka byl vytvořen podle 17 kreseb ze skicáře obsahujícího celkem 64 náčrtků, který se stal základem mnoha dalších Blakeových prací.
Výklad filosofa a biologa Zdeňka Neubauera směřuje především k osvojení symbolické řeči obrazů tohoto slavného oltářního cyklu, vyjadřujícího pochopení sakrální skutečnosti doby, která stále představuje duchovní základy naší současnosti.
