společenské vědy

Kniha sleduje příběh proměny dříve německých předměstí na jihu Brna v téměř výhradní české prostředí během krátkého období první poloviny 20. století.

Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly.

Kniha se zabývá otázkou vstupu žen do světa politiky v českojazyčném prostředí Moravy. Autorka analyzuje proces jejich zapojování do pěti politických táborů – lidově-pokrokového, katolického, sociálnědemokratického, agrárního a národněsociálního.

Kniha přibližuje počátky české krajanské komunity v USA 19. století v rámci českého i amerického historického kontextu a dosavadní pohledy na „českou Ameriku“ obohacuje o dosud málo známá témata.

Publikace se zabývá posuny hranic mezi státy i mezi rozsáhlejšími celky v geopolitické a mezinárodní rovině, a také proměnami hranic na sociálně-hospodářské a kulturní úrovni.

Publikace je reprezentativním výborem z díla významného historika Jiřího Malíře, zaměřeným na tři významné oblasti jeho badatelské práce – dějiny politického stranictví, dějiny občanské společnosti a dějiny vzdělání.

Kniha se zabývá fenoménem ženského hnutí v českých zemích, který v daném období let 1945-1955 nacházel svoji realizaci především prostřednictvím organizací žen.

Publikace se zabývá strukturou médií, organizací novinového zpravodajství a jeho funkcí ve společnosti.

Kniha přináší netradiční pohled na problematiku mezilidských vztahů na příkladech obyvatel městeček pardubického panství, a to prostřednictvím analýzy sporů řešených lokálními soudními instancemi v 16. a 17. století.

Kniha se v širokém geografickém a časovém rámci zabývá uplatňováním pojmu cti v různých společenských prostředích.

Kolektivní monografie trojice autorů brněnské Masarykovy univerzity L. Fasory, J. Hanuše a J. Malíře otevírá dosud badatelsky neprozkoumané téma – sekularizaci venkovského prostoru v rámci střední Evropy v 19. století.

Publikace přináší nové výzkumné poznatky o finančním hospodaření a finančních tocích mezi panovníkem, městy, šlechtou a poddanými v době 14. - 17. století.

Jedná se o historikův pohled na vývoj samosprávy v 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století, roli konkrétního občana při vytváření občanské společnosti, vytváření nového správního modelu státu.