Kniha se zabývá významnými krajinotvornými procesy, které v českých zemích probíhaly ve 2. polovině 20. století, a snaží se tak postihnout, co bylo pro tehdejší krajinu - českou socialistickou krajinu - charakteristické.
O krajině v historické perspektivě se zatím u nás psalo většinou z hlediska člověka, anebo z hlediska přírody. Texty J. Sádla, P. Pokorného, P. Hájka, D. Dreslerové a V. Cílka se pokouší tyto přístupy propojit s cílem psát o krajině z hlediska krajiny.
Soubor čtivých a inspirativních esejů, zamýšlejících se nad vazbami mezi přírodou, krajinou a kulturou z pozic literární historie, archeologie, filosofie přírody, biologie, kulturní ekologie a fenomenologie architektury.
