literatura

Úkol této knihy je až pozitivisticky jednoduchý: představit v širokém záběru, nově i objevně svébytný žánr almanachů, sborníků a spřízněných antologií jakožto dosud málo známý literárněhistorický materiál skrývající bohatství textů.

Americká spisovatelka Betty MacDonald si získala několik generací čtenářů svérázným smyslem pro humor.

Sto let Arnošta Lustiga, jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů světového věhlasu. Výjimečný jubilejní svazek esejů a rozhovorů obsahuje autorovy fotografické portréty.

V Kanadě žijící významný český bohemista profesor Lubomír Doležel čtenáře podrobně seznamuje s významnou literárně-teoretickou školou – teorií fikčních světů umění, jejímž je spoluzakladatelem.

Kdo otevře tento grafický román o Simone de Beauvoir, objeví v něm naplněný život: bohatý na poznání, bolest i radost, život ženy, kterou neustále poháněla touha poznat sebe samu i druhé.

V Česku je bohemistika samozřejmá disciplína, ale jaké je její dnešní postavení ve světě? A v čem je toto postavení zásadní pro české prostředí?

Podnětem ke vzniku této knihy byl objev unikátního alba pečlivě nalepovaných a dobovými komentáři opatřených novinových výstřižků, fotografií a dopisů vztahujících se k přítomnosti kafkovské tématiky včetně vzácné korespondence.

V roce 2026 tomu bude sto let, kdy se narodil významný český prozaik Arnošt Lustig, jehož prozaické knihy Démanty noci, Ulice ztracených bratří, Dita Saxová, a další patří k významným dílům poválečné české literatury.

Přední český anglista a překladatel hovoří o rodině, o studiu v Praze i na Oxfordu, o profesní dráze pedagogické i překladatelské, o umění prozaického, básnického i divadelního překladu, o angloamerickém modernismu, o Shakespearovi atd.

Tučková se vydává po Zeyerových stopách v archivech i v evropských hotelích. Pátrá v korespondenci i v díle, nahlíží do soukromí, aniž by se dopouštěla netaktností a přehmatů.

Kniha 35 rozhovorů s mnoha zajímavými lidmi.

Kniha shrnuje desetiletou sérii rozhovorů, které vedla básnířka a redaktorka Simona Martinková Racková s českými spisovateli pro literární obtýdeník Tvar.

Cílem publikace je nahlédnout vybrané teoretické kategorie obsažené v autorových stěžejních dílech z různých úhlů, včetně analýzy při využití kvantitativních metod. Je připomenut kontext, v němž Levý pracoval, a teoretické základy, z nichž čerpal.

Tři studie – tři pohledy na život a dílo Arnošta Lustiga.

Strhující a zároveň hluboce lidský portrét Lenky Reinerové (1916–2008), poslední německy píšící spisovatelky židovského původu z Prahy, jejíž životní osud se proplétá s velkými dějinami Evropy. Germanistka Viera Glosíková čtenáře vtahuje do doby mezi

Život se nedá naplánovat, ale dá se o něm skvěle psát.

Francouzský historik Jean Favier rekonstruuje na základě dobových dokumentů i poezie pohnutý život Françoise Villona, bohéma, básníka, zlodějíčka, přítele spodiny i dvořanů v Blois.

Vzpomínky na báječného člověka a spisovatele Otu Pavla jsou jako teskná píseň s radostnými akordy.

Kniha je závěrečnou částí dlouhodobého projektu mapujícího českou literaturu 20. století, stejně jako metodologické možnosti, jimiž v současnosti disponuje literární historie. Projekt byl zahájen v roce 2010 publikací Dějiny nové moderny.

Monografie Slova barev. Materialita literární a kulturní historie představuje soubor studií věnovaných literatuře, kultuře a umění v českém i mezinárodním kontextu, zejména ve 20. a 21. století.