Louis Kahn (1901–74) je vedle Le Corbusiera a Miese van der Roheho jedním z nejproslulejších architektů modernismu, kteří nejvíc ovlivnili následující generace.
V devíti kapitolách se autor zamýšlí nad tím, co vytváří pro člověka příjemnou atmosféru, prostor, v němž se člověk dobře cítí, a v jakém smyslu a míře k ní přispívá právě architektura.
V tomto pozoruhodně neortodoxním, napůl románovém eseji s postavami a dialogy Shepheard rýsuje hranici kolem předmětu architektury, popisuje její místo v umění a technice, její místo v historii a její místo v našich současných životech.
Kultovní kniha esejů švýcarského architekta, držitele Pritzkerovy ceny 2009. "Když na projektu začínám pracovat, tak moje první představa je spojená s materiálem. Věřím, že o tom je architektura. Není o papíru ani o formách, ale je o prostoru a hmotě."