Autorka předkládá čtenářům výsledky svých jedinečných výzkumů týkajících se osobnosti skutečně evropského významu – zahradního architekta Josefa Fritsche (narozen v Čechách, činný zejména v Toskánsku).
Ferdinand I. (1503–1564), český král a římský císař, zbudoval v areálu Pražského hradu monumentální zahradu s letohrádkem, tehdy nazývaným Lusthaus. Byla to jedna z prvních renesančních staveb ve střední Evropě.
Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření.
Koldům v Litvínově je unikátní stavbou, která učila nájemníky v 50. letech minulého století kolektivně žít. Záměrem bylo ušetřit čas a nabídnout pod jednou střechou vše, co člověk potřebuje.
Publikace je nepostradatelnou příručkou nejen pro historiky, historiky umění a památkáře, ale i pro všechny, kdo se zajímají o architekturu a stavební památky.
Kniha se zaměřuje na nepřeberné znakové bohatství měst, které vytváří stabilní rámec našich životů. „Hluboké město“, jež svou sémantickou hloubku často čerpá z imaginárních vztahů k antickému Římu, umožňuje maximum komunikace i sociálních interakcí.
Velkorysý projekt podrobné uměleckohistorické topografie Prahy, jehož první díl – Staré Město pražské a Josefov – vyšel v roce 1996 a v dalších letech následovaly publikace pojednávající o dalších historických městech pražských.
Kniha Jak vnímat architekturu z roku 1959
patří mezi autorovy nejslavnější tituly. Jde
o přístupný, ale hutný text, který lze vnímat
v analogii k fenomenologickým přístupům
k umění, aniž by zde šlo o přímočarý vliv.
Po čtyřech svazcích věnovaných historickým pražským městům (Starému Městu, Novému Městu, Malé Straně a Pražskému hradu a Hradčanům) následuje první ze dvou dílů pojednávajích o později připojených městech, obcích a osadách.
Monografie historika umění a architektury doc. dr. Pavla Kaliny, CSc., je věnována architektovi, jehož jméno je spjato s prvními projevy renesančního slohu u nás.
