Bára Mrázková se v knize Yellow Box, která vychází z její dizertační práce, zaměřuje na materiální a ekologické pozadí digitálního obrazu. Propojuje zde problematiku algoritmické fotografie, těžby vzácných minerálů a infrastruktury technických obrazů
Je neustálé osvětlení stírající rozdíly mezi dnem a nocí snem modernity, anebo noční můrou? Když si posvítíme do těch nejtemnějších koutů, znamená to skutečně i to, že lépe vidíme a všemu rozumíme? Nebo nás všudypřítomný jas může i osle-pit? První čá
Publikace doprovází výstavní projekt předního umělce a významného pedagoga UMPRUM profesora Ronyho Plesla na 59. Mezinárodním bienále umění v Benátkách 2022, na kterém představuje ve světové premiéře unikátní technologii tavení skla Vitrum Vivum.
Kniha Paula Coxe Stavebnice (2018) je záznamem přípravy souborné výstavy autorova díla v pařížském Centre Georges Pompidou z roku 2005. Vychází z autorova blogu, který si při této příležitosti založil.
Kniha analyzuje specifickou sklářskou disciplínu, která svým časným zrodem, šíří a uměleckými výsledky předběhla vývoj ve světě o řadu let, a je proto stále vysoce aktuální.
Profesorka Milena Bartlová, významná česká historička umění, oslavila v lednu 2018 šedesáté narozeniny. Katedra teorie a dějin umění UMPRUM, na níž Milena Bartlová od roku 2011 působí, připravila k vydání sborník.
V knize Dolby 307 představujeme Ateliér malby UMPRUM a též jeho teoretické zázemí. Hlavní akcent je kladen na období mezi lety 2010–2017 a na soudobou diskuzi, co znamená „médium malby“.
Designéři a architekti Michal Froněk a Jan Němeček založili společné studio – nazvané Olgoj Chorchoj – v roce 1990. Od roku 2000 jsou vedoucími Ateliéru produktového designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Kniha je syntézou výstavního katalogu, sborníku odborných textů a publikací pro studenty sochařství. Jejím záměrem je vyplnit znatelnou mezeru v odborné literatuře, která se zabývá současným českým sochařstvím v kontextu zahraničních studií.
V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku.
Komentovaná antologie se soustřeďuje na odbornou reflexi užitého umění a průmyslového designu a její proměny od konce 19. století do šedesátých let 20. století v českém prostředí.
Katalog k výstavě Kovářovi žáci. Historie zlínské VŠUP 1959-2011, která probíhala ve dnech 24. 2.-31. 3. 2012, přibližuje etapu fungování detašovaných ateliérů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě hledající národní identitu v uměleckých dílech. Téma vychází z úvah o oblastech, k nimž se lidé tradičně podle sociologů vztahují, pokud uvažují o své národní identitě.
Dvojjazyčný katalog studentů ateliéru Fotografie – součást výstavy To nepodstatné uspořádané ve dnech 4.–29. 3. 2008 ve výstavní síni Mánes – je spolu s výstavou jakýmsi neoficiálním zakončením působení Ivana Pinkavy na VŠUP.
