moderní svět a civilizace

Společným jmenovatelem oligarchů napříč dějinami je, že jsou definováni bohatstvím, které vytváří jejich moc a zároveň je vystavuje hrozbám.

Britský filosof Rupert Read tematizuje jako nejnaléhavější problém dneška změnu klimatu a ohrožení naší planety.

Belgický filosof Mark Coeckelbergh nabízí přístupný přehled etických výzev spojených s umělou inteligencí. Doporučuje nahlédnout za katastrofické scénáře, oblíbené v Hollywoodu, k reálným problémům.

Kniha analyzuje složité a mnohdy nejednoznačné vztahy mezi Čínou a Ruskem a náročné koncepce, jež se pokoušejí tyto vztahy uchopit. Kniha je přínosná pro čtenáře globálních studií, politické filosofie a mezinárodních vztahů.

Kniha se zaměřuje na zásadní téma autoritářství, které se ve společnosti a politice stalo bohužel opět aktuální.

Kniha se zabývá aktuálním sporem o náboženství a sekularitu ve veřejném prostoru.

Sir Michael Dummett se v knize srozumitelnou formou vyrovnává s typickými argumenty odpůrců imigrace (uprchlíci jako kulturní a ekonomická hrozba, přelidnění atd.) a nabízí přístup založený na povinnosti státu pomáhat druhým v nouzi.

Praktické i teoretické přístupy k migraci jsou v současnosti často určovány jen v krátkodobém rámci volebních období. To by nás ovšem nemělo odvádět od dlouhodobějších úvah o právech mi grantů.

Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které? Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt předkládaná publikace.

Kniha se zabývá tématem sociálních, ekonomických a politických rozporů globálního kapitalismu. Věnuje se zneuznání různých sociálních skupin, analyzuje jejich úsilí o spravedlnost a odkrývá nové společenské alternativy.

Co to znamená, když řekneme, že žijeme v sekulární době? V odpovědi na tuto otázku Charles Taylor dokládá, jakým zásadním způsobem se v průběhu posledních staletí změnilo postavení náboženství v západních společnostech.

Kniha se zabývá kulturními aspekty globalizace v období od rozpadu bipolárního světa na konci osmdesátých let 20. století do vypuknutí globální krize v letech 2007-2008.

Jsme stále v postmoderní situaci? Rozpadání liberální demokracie, sociálního státu a dalších prvků, které vytvářely náš svět po dobu několika desetiletí, svědčí o tom, že jsme mnohem spíše v situaci přechodu.

Monografie se zabývá sociální teorií globalizace v kontextu soudobých společností a jejich nerovných vztahů.

Kniha dokládá, že globální provázanost ekonomiky a dalších oblastí našeho života vyžaduje zvýšení odpovědnosti vůči chudým nejen v České republice a na dalších místech Evropy, ale na celém světě. Chudobu je třeba chápat jako porušování lidských práv.

Kniha je zasvěceným úvodem do základní problematiky, pojmosloví a hlavních tematických okruhů civilizační analýzy. Zahrnuje také originální rozbory otázek týkajících se Evropy a východní Asie, jejich specifické úlohy ve světových dějinách.

Autor předkládá systematický rozbor současného globálního uspořádání v oblasti společnosti, ekonomiky a politiky. Svojí filosofickou kritikou vyznačuje možné trajektorie dalšího vývoje.

Kniha se zaměřuje na nerovnosti a konflikty, které přináší ekonomická globalizace a globální kapitalismus.

Myšlenka všeobecného základního příjmu, kterou prosazuje belgický profesor Philippe Van Parijs, přitahuje pozornost filosofů, sociálních vědců, politiků i občanů v mnoha zemích na různých kontinentech...

V publikované knize se autorka věnuje sporům o veřejné a soukromé zájmy, demokracii, gender a nadnárodní konflikty.