eseje, úvahy, publicistika

V devíti studiích zkoumá W. G. Sebald tematický komplex domova a exilu, který je pro rakouskou literaturu 19. a 20. století tak charakteristický.

Ústředními texty posmrtně vydané knihy Campo Santo W. G. Sebalda (1944–2001) jsou čtyři fragmenty z připravované obsáhlé, ale už pak nikdy nevydané prózy o Korsice.

Třetí kniha esejů polského básníka a spisovatele Zbigniewa Herberta.

Zápisky jsou psány literárně filozofickou formou a překračují žánry traktátů, krátkých próz a básní, zdaleka nejsou svou povahou pouhými aforismy, nýbrž je lze číst jako partituru díla uzavřené struktury.

Dílo ještě v 90. letech u nás téměř neznámého Švýcara Roberta Walsera (1878–1956), považovaného za jednoho z nejvýznamnějších autorů německy psané literatury 20. století.

Eseje této knihy, jejímž autorem je básník a filozof Josef Hrdlička (1969), vycházejí z teze, že přirozeným životním postojem člověka je osamělá chůze v krajině.

Teprve posmrtně vydané sentence a aforismy vůdčího představitele amerického literárního modernismu o údělu básníka a imaginaci.

Výbor z díla amerického básníka Richarda Wilbura (1921) sestává ze tří autorových esejů a dvaatřiceti básní.

Předkládaný výbor přináší jednak filozoficky fundované úvahy o místě básnického slova v dnešním kulturním kontextu, jednak brilantní charakteristiky básníků a výtvarných umělců