Tato antologie uvádí do českého kontextu pět běloruských dramatiček (Noname67, Volha Prusak, Maryja Bjalkovič, Julija Čarňauská
Viktorija Koval) a je zároveň prvním uceleným vydáním ženského běloruského dramatu v českém překladu.
Toto je připomínka padesáti let existence Činoherního studia v Ústí nad Labem. Scéna vznikla ve vypjaté normalizační době na troskách politickou mocí zrušeného Kladivadla.
Dvě znesvářená království, poeticky zaměřené Lyrično — a Epično, uznávající výhradně suchá fakta, spolu odnepaměti válčí, ale nekonečné boje královské rody obou zemí finančně ruinují.
Tvorba Milana Uhdeho pro divadlo se klene nad téměř šest desítek let trvajícím časovým úsekem. Svazek shrnuje dva tucty her a přináší autorovo dramatické dílo v doposavad největší šíři.
Jak psát, když národní literaturu zakáže režim kolaborantů sloužící okupantům? Kupodivu — pokud autorům nehrozí smrt nebo mučení — svobodně. To zažila část generace českých spisovatelů, umlčená za svou účast na pokusu dát socialismu lidskou tvář.
Ponava je jedna z mnoha zmizelých řek světa – těch, které protékají městem a překážejí. Takové jsou v Londýně, v Paříži, v Miláně, v Moskvě, v Praze, v Torontu…
Ponava je odvrácenou tváří města. Je to fotografický negativ jeho příběhu.
Výběr zahrnuje dramata o hrdinech, antihrdinech, postavách rozporuplných, osobách skutečných vystavených neskutečným situacím i osobách neskutečných vystavených situacím naprosto skutečným.
Kampaň před prezidentskými volbami. Politik, jeho manželka a zaměstnanec. Absurdní drama podle neskutečných událostí. Hra popisuje průběh netradičního volebního klání stávajícího prezidenta nejmenovaného státu.
Hra Corpus Christi (1998) Terrence McNallyho je jedním z nejtřaskavějších uměleckých děl současnosti. Téměř vždy, když se někdo pokusí uvést ji na divadle, jsou z toho protesty a výhrůžky.
