Aktuální tematické číslo, které jako hostující editorka připravila Pavlína Morganová, je věnováno výstavám, jejich dějinám, formátu a roli, jež mají v současné kulturní produkci.
Dvacáté čtvrté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny se tentokrát točí kolem otázky co a proč považujeme v umění za nové? Odpovědi najdeme v pěti textech, z nichž každý se dívá na problém z jiného úhlu.
Studie, které tvoří kostru tohoto čísla Sešitu, jsou prvními odbornými publikacemi v českém jazyce, jež se neomezují pouze na zprostředkování základní orientace v dané myšlenkové tendenci, nýbrž původním a kritickým způsobem rozvíjejí její podněty.
Jádro čísla tvoří tři studie navazující na mezinárodní konferenci „Art Criticism 2.0“, která proběhla v listopadu minulého roku v rámci doprovodného programu Ceny Věry Jirousové.
Za nejširší společný jmenovatel textů zahrnutých v čísle 19/2015 můžeme označit reflexi paradigmatické změny mezi vrcholným modernismem, spojeným s formalistickou teorií umění a konceptem specifičnosti média, a poválečnou neoavantgardou.
V čísle 18/2015 Sešitu otiskujeme dvě studie z oblasti experimentální poezie, ta třetí se zaměřuje na konvergence mezi současným vizuálním uměním a oblastí profesionálního tance. Číslo tradičně uzavírá recenze na významnou odbornou publikaci.
Šestnácté číslo Sešitu přináší tři studie tematizující různé podoby výtvarné avantgardy padesátých a šedesátých let, glosu věnovanou filosofické interpretaci fotografie a recenzi na architektonickou publikaci.
