Malé příběhy (perličky, zajímavosti, drobničky, pikantnosti či jednohubky) tvoří koření historie, dodávají jí šmrnc, pomáhají její pestrosti. Přibližují velké dějiny našim každodenním životům.
Jiří Mika ve své knize ukazuje, že pro Kolářův umělecký vývoj nebylo Kladno určující jen jako kulisa či příležitost nahlédnout (a okusit) strasti dělnického života, ale také jako místo, v němž se aktivně zapojil do společenského a kulturního dění.
Závěrečný díl tetralogie Průvodce historií kladenských hostinců, zavede čtenáře do oblasti Kročehlav, kde se nacházely jak tradiční podniky, tak oblíbené sídlištní hospody vzniklé během 60.–80. let 20. století.
Jak probíhala sametová revoluce ve městě rudé záře? V roce 1989 bylo Kladno ještě stále dělnickou výspou, „ocelovou pěstí“ republiky, „rudou baštou“, jedním z opěrných bodů dosluhujícího komunistického režimu. Díky blízkosti Prahy sem ale zároveň vel
Průvodce historií kladenských hostinců je trilogií mapující minulost hostinských podniků, které se před rokem 1989 nacházely na území města. Druhý díl se zaměřuje na Nové Kladno, Podprůhon, Rozdělov a Habešovnu a přibližuje historii téměř 80 podniků.
Asanace centra města, natáčení filmu Stalingrad, události z roku 1989, ale i momentky z všednodenního života Kladna 70. a 80. let. To vše zachycují fotografie jednoho z předních českých dokumentárních fotografů Jiřího Hankeho.
Jaroslav Vykouk ml. v této knize propojil autentické vzpomínky svého otce s širší historií Kladenska v druhé polovině 30. let a za Protektorátu Čechy a Morava. Vznikl tak ojedinělý text cenných faktografických údajů a svědectví.
Na přelomu 19. a 20. století se dosud nepříliš významné město Kladno mění na centrum těžkého průmyslu. Do tohoto prostředí vstupuje pozoruhodná osobnost sládka místního pivovaru Otakara Zachara (1870-1921).
