Publikace Využití resyntézy v hudební kompozici mapuje a porovnává aktuální možnosti resyntézy v reálném čase a její potenciální umělecké využití. Tento průzkum taktéž zahrnuje analýzu a komparaci jejího uplatnění ve vybraných uměleckých dílech.
Po rozpadu velkých varhanářských paradigmat 19. a 20. století se současný stav na poli stavby varhan jeví jako bohaté spektrum celé řady uměleckých a konstrukčních přístupů, které však zároveň představují výzkumný problém při pokusu o vymezení rámce.
Publikace Tvorba francouzských skladatelek pro sólové varhany v 19. – 20. století pojednává o životě a sólové varhanní tvorbě deseti význačných skladatelek.
I když skladatel Bohuslav Martinů v Brně nikdy nežil ani pracovně nepůsobil, patřilo mezi místa, kde bylo jeho dílo – často vůbec poprvé – pravidelně uváděno.
Smyslem této publikace je přiblížit a zpřístupnit oblast kolektivní hudební improvizace jako tvůrčího principu. Publikace je určená profesionálním hudebníkům, odborné i laické veřejnosti, lektorům hudby, studentům a všem zájemcům hudební tvorby.
Publikace je určena především studentům a pedagogům hudebních akademií, ale též učitelům Základních uměleckých škol s využitím i na konzervatořích a studujícím hudební výchovy na pedagogických fakultách.
Téma, které si autorka vybrala pro svůj výzkum, pokrývá klíčovou oblast české klavírní literatury. Soustavné zpracování sólového klavírního díla Bohuslava Martinů představuje rozsáhlý a náročný úkol.
Skladba vznikala na přelomu let 2021 a 2022. Jedná se o dílo, které svým charakterem i genezí charakterizuje významnou linii ve tvorbě Miloše Štědroně založenou na reflexi historických skladebných technik a jejich projekci do současného díla.
Janáčkova akademie múzických umění od roku 1993 uděluje titul doctor honoris causa nejvýznamnějším osobnostem českého i světového dramatického a hudebního umění. Dosud bylo uděleno 19 titulů mistrovským umělcům.
Interpretační poznámky ke stěžejním operním dílům – Mozartovu Donu Giovannimu, Verdiho Nabuccovi, Rigolettovi a La Traviatě, Pucciniho Bohémě a Tosce – mají sloužit k pochopení řady odlišností v dirigentské technice, dynamických retuší atd.
The publication deals with Wolff’s compositional techniques and the inner structures of his pieces which influence the relationships between the players.
Publikace pojednává o vokálních a klavírních písních Fanny Hensel, roz. Mendelssohn. Zabývá se specifickou kulturně-sociální situací Berlína první poloviny 19. století .
Publikace je pojata jako soubor esejů, věnovaných Hudební fakultě JAMU, její bohaté historii, osobnostem s ní spojeným, její významné pozici v kulturním životě (nejen) města Brna, kontaktům národním i mezinárodním.
