Kniha je určena obyvatelům města Chrudim, turistům, ale také milovníkům historie a památek, učitelům, studentům a dalším zájemcům. Je věnována sakrálním stavbám v Chrudimi a jejich památkám.
Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy.
Nora Krugová patří ke druhé generaci Němců narozených po druhé světové válce. Ve svém unikátním literárně-grafickém „rodinném albu“ se snaží najít odpověď na to, co to znamená být Němcem po holokaustu.
Kniha Zpětné zakreslení cesty, v níž vyprávíme příběh Činohry Národního divadla od konce roku 1989 až do roku 2015, sleduje, jak se společenské události promítaly do divadelního organismu a jevištního díla.
Ppůvodně říšská hrabata, posléze jeden z úspěšných panovnických rodů pozdního středověku v Evropě a současně jedna z dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu.
Závěrečná část popularizační řady o českých panovnických dynastiích. Uzavírá ji svazek, věnovaný Habsburkům, kteří v našich zemích vládli téměř 400 let.
Přítomný svazek obsahuje příspěvky, jež zabývají okolnostmi utváření historické paměti a kultury vzpomínání na válečné události, a to jak popularizací a komercializací kultury vzpomínání, tak sebereflexí oficiální paměti.
Soubor textů, které se v rámci 600. výročí upálení Jana Husa v Kostnici zaměřují na ohlas jeho učení a celého husitského hnutí v kultuře 15. věku, ale i následujících staletí.
V této publikaci soustředil autor výsledky svých zkoumání ostatků Přemysla Otakara II., Karla IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Rudolfa II. a jeho mladší sestry Eleonory.
Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.
Kniha analyzuje vize a úvahy o budoucnosti slovenských zemí, jak je formulovaly v průběhu první světové války, tedy v době uherské sounáležitosti Slovenska, jednotlivé skupiny tamních politických myslitelů.
Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944.
V této knize je koncentrován autorův vyzrálý styl s otevřeným antimonarchistickým a antiklerikálním postojem i osobitým ironickým glosováním lidských dějin.
Román pojednává o bratrech Langerových, zejména o dramatiku Františkovi a chasidsky zaměřeném Jiřím. Románové dění vytváří nejen vztahy mezi oběma bratry, ale především dobová atmosféra od sklonku 19. století až po začátek dvacátých let 20. století.
Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce.
. Knihu doplňují dobové fotografie ze sjezdového jednání a fotodokumentace související se spisovatelským sjezdem, jmenný rejstřík a stať upozorňující na základní souvislosti sjezdových vystoupení.
