historie a fakta

Život a smrt egyptské královny Kleopatry stále vyvolává mnoho spekulací mezi historiky a podněcuje fantazii běžných čtenářů. Poutavé líčení osudu proslulé panovnice.

Annette je temperamentní dívka, která studuje pařížskou Akademii krásných umění. Jean je básník, vůdčí postava dadaistické skupiny Les Réverberes.

V červnu 1941 žije Ella společně s rodinou ve varšavském ghettu, v němž právě vrcholí epidemie tyfu. Němečtí okupanti vězní tisíce lidí v přeplněných domech a těla mrtvých se hromadí na ulicích.

Skutečný příběh ženy, která se stala obětí únosu a strávila 450 dní jako rukojmí džihádistů na Sahaře.

Fascinující historie autorčiny rodiny, především příběh její pratety Fanny, odehrávající se v Číně a Hongkongu v době 2. světové války. Do osudů členů celé rodiny se promítá pohnutá historie Dálného východu v době války v Pacifiku.

Psal se rok 1926 a stále ještě platilo, že sukně musí sahat pod kolena a sport se pro ženy nehodí.

Dita Krausová (nar. 1929), jejíž válečné zážitky inspirovaly španělského autora Antonia Iturbeho k bestselleru Osvětimská knihovnice a která své osudy shrnula v autobiografii Odložený život (2018), nyní přibližuje životní pouť svého manžela.

Zatímco svět oslavuje konec Velké války, blíží se další hrozba – španělská chřipka.

Ve svých velmi osobních vzpomínkách vykresluje Elsie Altmann-Loos s jemnými nuancemi obraz Adolfa Loose, jak ho poznala v soukromí, ale i obraz celé epochy… Vídeň, Paříž a Côte d’Azur jsou zastávky na jejich společné cestě, k jejich každodennímu životu patřili významní současníci jako Peter Altenberg, Karl Kraus a OskarKokoschka.

Kniha se zabývá ojedinělým osudem tří sester, které se zapsaly do historie Číny 20. století.

Bylo jim teprve šestnáct let. Z Hitlerových chlapců vycepovali v rychlokursech vojáky, aby je pak na jaře 1945 povolali do Waffen-SS a nasadili do dávno prohrané války.

Biografie pražské rodačky Dity Krausové (nar. 1929), která prošla Terezínem, Osvětimí a Bergen-Belsenem. Ve své biografii popisuje dětství v Praze, vzpomíná na rodiče a kamarády. V listopadu 1942 přišlo předvolání do transportu a rodina putovala nejprve do Terezína a pak do Osvětimi.

V roce 1745 se Žofie baronka Schacková stala dvorní dámou císařovny Marie Terezie a obě ženy spolu záhy navázaly vřelé přátelství.

Sigrid-Maria Grössingová, odbornice na dějiny habsburského rodu, necharakterizuje Františka Josefa I.

V mužské části osvětimského koncentračního lágru nechalo vedení SS na jaře 1943 oddělit dvoupodlažní budovu kasáren, blok 10, od ostatního táborového území. Prováděly se tam lékařské pokusy na zhruba 800 židovských ženách.

Tato kniha přináší zcela nový, dosud neznámý obraz císařovny Alžběty. Sami Habsburkové, především arcivévodkyně Žofie, její děti a snachy, jsou totiž vypravěči příběhů, které se čtenář dozví z jejich dosud nezveřejněných dopisů. Arcivévodkyně Žofie byla milujícím srdcem rodiny.

Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka.

Kniha mapuje životní osudy Marie Terezie, jedné z nejvýznamnějších postav novodobé Evropy, jež po více než 40 let úspěšně vládla říši rozkládající se na území dnešních 12 evropských států. Příběh začíná v roce 1723 korunovací Karla VI. českým králem.

Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz.