historie a fakta

Frýdlantské vévodství, ona pověstná „šťastná země“ (terra felix) císařského generalissima Albrechta z Valdštejna, představuje v českých dějinách zcela ojedinělý a nesmírně zajímavý útvar.

Kniha kriticky hodnotí fungování české Poslanecké sněmovny v letech 2010–2021, zejména pak chaotický pořad schůze, nemožnost opozice nastolovat svá témata, náchylnost k obstrukcím, nepružnost legislativního procesu, ...

Kniha obsahuje hlavní materiály pro posuzování činnosti mimořádných lidových soudů, především hlavní, ale i související, právní předpisy, provádějící předpisy, zápisy ze schůzí vlád či judikaturu Nejvyššího soudu.

Jednu z významných forem třetího (protikomunistického) odboje po roce 1948 představovala činnost agentů-chodců. Šlo o československé občany, kteří uprchli na Západ a následně se ve službách zahraničních rozvědek vraceli do vlasti ...

Kniha se zabývá problematikou bezdůvodného obohacení. Mapuje případy, ve kterým římští právníci poskytovali žaloby z bezdůvodného obohacení (kondikce) a ukazuje, jakými zásadami byli vedeni při jejich posuzování.

Řeší-li dnes Evropa usilovně migrační otázku, není od věci si uvědomit, že jde o novou podobu starého problému.

Tato kniha přináší čtenářům osm případů komunistické zvůle, osm justičních kauz první poloviny 50. let uplynulého století. Osm případů, které se již nikdy nesmí opakovat.

Fenomén politických procesů konce 40. a počátku 50. let v Československu představuje téma, které si tradičně spojujeme s etablováním a upevňováním komunistického režimu u nás. Kniha představuje tragické osudy obyčejných lidí, „bezejmenných“ obětí.

Větší zemský soud, konstituovaný v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II., patřil po dlouhá staletí k nejvýznamnějším orgánům veřejné moci na půdě českého království.

Kniha přináší osobní autentické výpovědi mužů, kteří v roce 1941 bojovali v řadách československého 11. pěšího praporu u obklíčeného libyjského města Tobruk a společně s ostatními spojeneckými vojáky ho ubránili před německo-italskou přesilou.

Kniha přináší osm osobních svědectví mužů, kteří spíše než hrdiny nejničivější války v lidských dějinách byli jejími oběťmi.

Kniha pojednává o vývoji sociálního systému v Československu.

Konfliktní menšiny v různých státech Evropy (Baskové, Irové, Maďaři ad.). Jejich historie, soudobé postavení ve společnosti a politické požadavky.

Kniha přibližuje příčiny, pozadí a dopady krachu na newyorské burze v roce 1929 a její vliv na hospodářskou a sociální politiku Československa. zároveň reflektuje souvislosti se sílícími extremistickými ideologiemi v Evropě (nacismus, fašismus, komunismus)

Autor přibližuje čtenářům státoprávní, správní, právní a ekonomické aspekty režimu nastoleného okupanty.

Kniha ukazuje život Židů v prostředí svázaném rasovými předpisy. Autorka rozebírá dobové protižidovské předpisy platné na území protektorátu a předkládá ukázky jejich aplikace v praxi.

Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm. Velké Británie a Francie, ad.).

Učebnice dějin práva pro povinný předmět České a československé dějiny na Právnické fakultě UK.

Kniha pojednává o historii znárodňování majetku v Československu – od r. 1918, přes konfiskace za Protektorátu a po roce 1948 až po proces privatizace a restitucí v 90. letech.

Čtivé pojednání o procesu vzniku zákonů v České republice a o politických praktikách s nimi souvisejícími. Text je založen na stenografických záznamech parlamentních řečí a diskusí, které se zapsaly do dějin (Sládek, Rath, Zeman, Topolánek, Klaus ad.).