Kniha nabízí nový přístup k sociologii hudby, který vychází z hudby samotné, a klade si otázku, co se sociologie hudby může naučit od příbuzných disciplín, jako muzikologie, etnomuzikologie a kulturní studia.
Katalog prvotisků a starých tisků Knihovny Husova domu, jejímž cílem bylo shromažďovat knihy zaměřené na dějiny české reformace, dobu toleranční a dějiny Českobratrské církve evangelické.
Koncem roku 1953 zněla veřejně zpráva: Synod se usnáší, aby možnost ordinace v církvi Českobratrské evangelické byla přiznána řádně připraveným mužům i ženám.
Příručka ke vztahům a možnostem spolupráce mezi církvemi. Soubor zásadních statí a dokumentů o vztazích mezi dnešními křesťanskými církvemi u nás připravil autor z nejpovolanějších – profesor praktické teologie ETF UK ThDr. Pavel Filipi.
Dvacet jedno kázání evangelického faráře Zvonimíra Šorma na Apoštolské vyznání víry. Zvláštní, provokativní název knížky autor vysvětluje v úvodu: Kradu. A to zcela vědomě a záměrně. Ne snad peníze, věci, šperky či jiné hmotné cennosti.
Kniha Jímavé portréty biblických žen se snaží jednotlivé ženské postavy Písma, od těch nejznámějších až po bezejmenné služky, otrokyně, či dokonce nevěstky, připomenout, popsat a rozebrat jejich zvěstný význam.
Svátky církevního roku Výpravná, čtyřbarevná knížka velkého formátu je určena pro katechetickou práci ve sborech i v rodinách. Je to první mezinárodní dílo tohoto druhu, neboť ji připravili pedagogové a faráři z České republiky, Maďarska, Německa, ..
Sborník obsahující příspěvky k dějinám Českobratrské církve evangelické v českých zemích, ale i jejích předchůdkyň - církví augsburského a helvétského vyznání.
Publikace věnovaná významu hudby v současném prostředí české evangelické církve. Kniha vychází s německým resumé a doprovází ji CD s 22 nahranými skladbami.
Po úvodním textu Zvonimíra Šorma rozmlouvají o svém dětství na faře a lecčems, co v této souvislosti vychází na světlo paměti, Tomáš Růžička, Kateřina a Pavel Dvořáčkovi, Marta Kovářová, Michael Otřísal, Dorothea Zlatohlávková,...
Vychází v péči editorek Romany Čunderlíkové a Markéty Slámové, které připravily příručku opět tematicky: „Život věřícího uprostřed vztahů jsme se rozhodly ukázat na 24 tématech, která charakterizují různé způsoby, jak se vztahovat.“
Kniha přináší nejprve dva výmluvné životní příběhy z doby rekatolizace v průběhu 18. století a poté několikero vyprávění ze života potomků českých exulantů, našich současníků – reemigrantů, jejichž předkové museli pro své svědomí opustit české země.
Evangelický kalendář 2024 připravil farář Jan Lavický a pojal jej „jako příběh o tom, jak se evangelická církev po sametové revoluci vydala tam, kde v předchozích dekádách nebyla vítaným hostem – do veřejného prostoru“.
Rozhovory i osobité příspěvky spojené s tématem, historií, vývojem i působením Českobratrské církve evangelické (ČCE). Otázky se týkaly víry, pozitivních i negativních pocitů z ČCE, či toho, co by se mělo vrátit, jaká je budoucnost církve atp.
Texty z pera farářů a farářek nechť jsou povzbuzením k tomu, aby byl farář vnímán jako člověk z masa a kostí, tedy vnímán s patřičnou dávkou tolerance i docela lidského zájmu, co ho vlastně těší či trápí.
Tento kalendář je věnován jednotlivým zaslíbením, jak je v Písmu nacházíme. Osnova témat jednotlivých měsíců je velmi volnou kombinací časové osy Starého zákona (praotci, Mojžíš, Jozue, soudci, David) a blahoslavenství.
