Publikace je založena na výběru několika specifických aspektů daného tématu, tj. jistého podílu zahraničních Čechů na bilaterálních vztazích, které mají z pochopitelných důvodů jiné akcenty např. v Kanadě a jiné na Ukrajině.
Kolektivní monografie představuje hospodářské dějiny jako vědní disciplínu zkoumající často významné události, fenomény a procesy, které významně ovlivňují život většiny společnosti.
Kniha představuje výběr úvah o užitečnosti dialogu mezi akademickou sférou, politikou a nositeli vnější migrace, které s určitou přibližností můžeme zahrnout pod pojem česká diaspora.
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.
Sousloví církevní řády (německy Kirchenordnungen) se používá jako souborné označení pro rozmanitá normativní ustanovení, jejichž vznik souvisel s potřebou vymezit pravidla různých oblastí církevního života.
Kniha sleduje dosud odborně nezpracovanou avšak přitažlivou tématiku vývoje turistiky v době budování socialistického systému v Československu. Turistika patří neodmyslitelně k volnočasovým aktivitám moderní společnosti.
Hospodářská síla, politický vliv a sociální prestiž byly v českých zemích v polovině 19. století koncentrovány převážně na straně německého obyvatelstva.
Čtenářům se vydáním Pamětí Jana Krčmáře dostává do rukou informačně bohatý, jazykově a stylisticky kultivovaný a čtenářsky po všech stránkách atraktivní pramen.
Autorova kniha obeznámí čtenáře s původní podobou města, které bylo značně pozměněno při asanačních zásazích v druhé polovině 20. století. Na starých fotografiích a pohlednicích si zde můžeme prohlédnout původní podoby domů a ulic.
Edice doprovázená úvodní studií představuje nejvypjatější kapitolu dějin Pelhřimova v 16. století – spor Karla z Říčan s jeho pelhřimovskými poddanými o várečné právo a městské svobody.
Čtenářům se vydáním Pamětí Jana Krčmáře dostává do rukou informačně bohatý, jazykově a stylisticky kultivovaný a čtenářsky po všech stránkách atraktivní pramen.
Próza Jitky Černíkové “Krásné hlasy” není román, ačkoliv by to tak podle rozsahu na první pohled mohlo vypadat. Dílo, na němž autorka pracovala dvě desetiletí, je svébytná rodově – rodinná kronika.
Zvláště v poslední době si malířské dílo Karola Molnára, prokazující výraznou uměleckou kvalitu a vzácnou dokumentární hodnotu našlo cestu k divákovi. Jeho obrazy je možné vidět jak v galeriích, tak i v soukromých sbírkách.
Malíř Miloš Kurovský svým bohémských vzhledem, mírou podivínství a především svébytností námětů svých děl přikloněných k surrealismu nemohl být dokonalejším příkladem výtvarníka nasměrovaného smysly v imaginární prostor démonických bytostí, ...
Kniha představuje jednu z nepříliš známých osobností 17. století – Jiřího Holíka (1635–1700/1710?), který pocházel z české nekatolické rodiny, ale stal se členem dominikánského řádu a dokonce se podílel na vyhledávání nekatolických knih.
Žánrové kresby z kaváren a jazzových klubů naplněné atmosférou šedesátých let minulého století, doplňuje grafická tvorba Jiřího Suchého z divadla Semafor.
