Kniha se pokouší na příkladu českých panství sasko-lauenburských vévodů sledovat přelom ve vnímání přírody a krajiny, který nastal v 17. století v západní a střední Evropě, přičemž se zároveň změnil také přístup aristokracie k jejímu panství.
Interdisciplinárně pojatá kniha je určena všem, kteří se zajímají o pozici a proměny vzdělávání a zvláště vzdělávání dospělých ve veřejných politikách během posledního období procesu globalizace, typického potýkáním se s různými podobami krize.
Kniha Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2017 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u příležitosti 100. výročí ruské bolševické revoluce.
Monografie přináší explicitní popis staročeské apelativní deklinace, který může sloužit jako základ pro automatické vygenerování tvarů spojených s morfologickými charakteristikami a lemmatem.
Monografie Literární onomastika s podtitulem Antroponyma si klade za cíl komplexní představení dosavadních teoretických a metodologických přístupů k literárním vlastním jménům a především rozšíření poznatků o literárních antroponymech.
Dvě informačně bohaté písemnosti pořízené městskou kanceláří za účelem výběru chebské zemské berně v období po husitských válkách, a to berního rejstříku z roku 1438 a oceňovací berní knihy z roku 1456.
Tato publikace je kritickým zpracováním zcela neznámé pozůstalosti jednoho z předních českých kameramanu°, Jaroslava Kučery, spolupracovníka Věry Chytilové, Vojtěcha Jasného, Karla Kachyni, Zdeňka Podskalského, Oldřicha Lipského či Petra Weigla.
Monografie pojednává o etnicko-jazykové skupině Váchánců, žijících v oblasti pamírsko-hindukušského horského uzlu na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu.
Kolektivní monografie prezentuje současný stav vědeckého poznání předních českých a v ČR působících slavistů a balkanistů o pojetí romantismu v balkánských literaturách (bez řeckého a tureckého písemnictví).
Chetitská čítanka je určena především začínajícím studentům chetitštiny, ale i dalším zájemcům, kteří se s ní chtějí seznámit či ji mohou komparativně využít při studiu dalších jazyků.
Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou?
Kolektivní monografie v širokém kontextu analyzuje soudobé dějiny, politickou, hospodářskou, národnostní a sociální situaci a perspektivy vývoje šesti balkánských států: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Kosova, Makedonie a Srbska
Kniha filmového historika Ivana Klimeše sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní.
Kniha se na pozadí proměny společenského a vědního paradigmatu zabývá vybranými aspekty postmoderní situace ve vzdělávání. Pozornost je věnována filosoficko-etické perspektivě postmoderny, jež byla v pedagogice spojena s krystalizací nových tendencí.
Předkládaná kniha představuje třetí výstup výzkumného projektu,
který – vycházeje z umění a kultury především českých zemí, ovšem na
pozadí důsledně reflektovaných souvislostí zejména evropského umění
a kultury 19. a 20. století.
Paměti kněze a archiváře Františka Teplého přibližují děj v oblasti
českobudějovické diecéze, části jejího českého i německého venkova a
města Jindřichova Hradce v letech 1891-1923.
