naučná, odborná a učebnice

Masakr na Švédských šancích u Přerova patří k nejtemnějším stránkám našich poválečných dějin. V noci z 18. na 19. června 1945 při něm bylo do masového hrobu popraveno 265 nevinných Karpatských Němců, Maďarů a Slováků, především žen a dětí.

Publikace je koncipována současně jako praktický výukový materiál a je určena nejen gynekologům, ale i dalším lékařským oborům, které se setkávají s projevy poruch menstruačního cyklu.

Kniha se věnuje málo probádanému tématu: vývoji, podobě a funkci měst v severním Iráku – historické Asýrii – v době od příchodu islámu do začátku 20. století, zejména z pohledu archeologie.

Monografie Krásné kraje okrajů Václava Vokolka se soustředí na analyticko-interpretační výklad devíti vybraných kratších literárních textů Václava Vokolka, současného českého spisovatele, rozhlasového esejisty, výtvarníka a pedagoga.

Monografie prezentuje metodologii a analýzu vybraných složek zvukové roviny v mluvních projevech moderátorů hlavního televizního zpravodajství.

Kniha představuje svět českého tolerančního myšlení na sklonku středověku.

Monografie Digitální literatura sociálních médií prezentuje možný metodologický přístup dovolující uchopit literaturu sociálních médií jako soubor platforem s rozdílnými technickými parametry, uživatelskými aktivitami a vloženými obsahy.

Kniha se zabývá mediálními a textuálními vlastnostmi hypertextů v situaci, kdy se stále častěji setkáváme s komunikáty, které obsahují celou řadu prvků připisovaných formě hypertextu, a kdy celkově dochází k nárůstu výskytu elektronických textů.

Kniha se věnuje fenoménu bezdomovectví v Olomouci.

Kniha nabízí komplexní pohled na středověké osídlení v prostoru bývalého panství pánů z Holštejna.

Autorka przygląda się literackim reprezentacjom miejsc-świadków Zagłady – domom rodzinnym ocaleńców, nie-miejscom pamięci, ikonicznemu obozowi Auschwitz-Birkenau.

Monografie se soustředí na zhodnocení tvůrčích výsledků začínajících autorek, jejichž díla v letech 2018 a 2019 upoutala pozornost porot nejsledovanějších českých literárních soutěží (Magnesia Litera, Cena Jiřího Ortena).

Kniha se věnuje působení řeholní kongregace Salesiánů Dona Boska v meziválečném Československu (1924–1939).

Velkolepá anglicko-česká publikace Jiří Louda: Erby rytířů Podvazkového řádu přináší před tisíc osobitých kreseb erbů jednotlivých členů řádu, a mapuje tak téměř sedmisetletou historii jednoho z nejvýznamnějších společenství v Evropě.

V roce 1986 vydali Erhard Busek a Emil Brix knihu Projekt střední Evropa a po třiceti letech se tito dva „advokáti ideje střední Evropy“ rozhodli zaměřit se tento region ještě jednou, revidovat s odstupem své vize a objevit nové reflexe.

Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Kniha by mohla posloužit také jako zevrubnější uvedení do četby Kierkegaarda.

Předkládaná kniha popisuje současný stav jazyka volyňských Čechů a usiluje o to, zasadit jazyková i další kulturní data do širšího historického rámce.

Jiří Bartholdus Pontanus z Breitenberka patřil k významným autorům předbělohorské latinsky psané bohemikální literatury katolické provenience na přelomu 16. a 17. století. Předkládaná monografie se zaměřuje na analýzu Pontanových básnických děl.

Kniha zahrnuje texty, z nichž sám Timotheus Vodička sestavil soubor nazvaný Tvůrce a tradice, s podtitulem „Studie o literatuře 19. století“. Kniha je zároveň příspěvkem k uvažování o literatuře 19. století jako takové.

Co pro něj znamenala představa „ostrova“ a jak se měnila od dob zámořských objevů až po současnost, kdy je nám svět malým globálním ostrovem?