Kolektivní monografie se věnuje působení Marie Terezie vévodkyně Savojské (1694—1772) na středočeských panstvích, která zdědila po svém otci a byla s nimi svázána po celý život.
Tématem této knihy je husitství a jeho ohlas ve výtvarném umění a v architektuře v českých zemích v době předbělohorské, ale i v 19. a na počátku 20. století, kdy se zájem o Jana Husa
jakožto národního hrdinu stal opět aktuálním.
Publikace, kterou držíte v rukou, souvisí s profesorem Čechurou hned v několika rovinách. Je darem k jeho životnímu jubileu, napsali ji jeho kolegové, přátelé a žáci a obsahuje studie k tématům, jimž se odborně věnoval nebo věnuje.
Vztah nástěnné a deskové malby Jižních Tyrol k malbě krásnoslohé, zvláště bohemikální, je téma v literatuře mnohokrát zmiňované, dosud však nepodrobené pečlivé analýze.
Závěrečný třetí svazek Hradních kaplí pojednává především o době vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského, byť panovník tehdy definitivně ztratil své postavení výsadního stavebníka.
Lucas Cranach starší byl umělcem všestranného talentu, jehož výtvarná estetika nalezla ve své době nebývalou odezvu a zasáhla i do Čech prostřednictvím jeho žáků a následovníků.
Předmětem předkládané knihy je architektura benediktinských klášterů ve střední Evropě a to jak na území někdejší Svaté říše římské, tak i v teritoriích mimo ni - v Uhrách a v Polsku.
Hrady Václava IV. jako dějiště pohnutých osudů syna Karla IV. dlouhodobě přitahují pozornost badatelů a vzbuzují zájem laiků. Autor publikace se opírá nejen o výsledky těchto bádání, ale vychází i z vlastního zájmu a výzkumu hradních areálů.
