ostatní

Edice obsahuje odbornou i přátelskou korespondenci adresovanou Bohuslavu Havránkovi, přednímu lingvistovi 20. století. Zahrnuje období od roku 1924 do roku 1977.

Jiří Levý – zapálený badatel, autor stovek publikací, vizionář, oblíbený pedagog a znalec mnoha oborů, jehož práce se od samého začátku ubírala k výzkumu rozdílů plynoucích z mezijazykového převodu.

V osobním i profesním životě Pavla Rychetského se koncentrují paradoxy našich politických a právních dějin. Karel Hvížďala jako zkušený tvůrce rozhovorů s významnými osobnostmi je svými otázkami zachycuje přesně i nesmlouvavě ...

Jaká minulost se vynořuje ve veřejném prostoru dnešní Prahy? Kdo jsou ti, kteří ji prostřednictvím nebo za přispění hudby připomínají?

Kniha je věnována životu a dílu nejvyššího představitele českobudějovické diecéze v letech 1920–1940.

Bedřich Moldan, geochemik, publicista a politik, ale především přední český environmentalista, v této knize rekapituluje svou profesní dráhu, práci vědce, politika i působení na poli environmentální diplomacie.

Kniha přináší sondu do života a tvorby malíře Pavla Raszky na pozadí dvou světových válek, první republiky a reálného socialismu.

Publikace představuje výběr Altovy malířské a grafické tvorby z posledních let (1980–2023). Výtvarná díla se prolínají se současnými texty filozofů Ladislava Benyovszkyho, Jaroslava Novotného, Aleše Nováka, Zdeňka Kratochvíla, ...

"Praha barokní" pokrývá historické údobí Prahy od Bílé hory po dobu osvícenství, tedy od roku 1620 do osmdesátých let 18. století.

Kniha se pokouší o dialog s dosavadními interpretacemi Santiniho díla a hledá odpověď na otázku, jaké jsou skutečné hodnoty jeho architektury v evropském kontextu a co jsou naopak spíše nánosy postupně vznikající „legendy o Santinim“.

Otakar Zich’s Aesthetics of the Dramatic Art. Theoretical Dramaturgy (1931) laid the foundation of systematic modern theatre theory and helped establish theatre studies as an academic discipline.

A comprehensive reader on the Czech literary avant-garde.

Arthur Coleman Danto (1924–2013) patřil k nejvýznamnějším postavám analytické filozofie umění 20. století. Jeho texty o ontologii a historické podmíněnosti umění měly nesporný vliv na to, jak o soudobém umění uvažujeme.

Komediální alegorie z pera vídeňsko-pražského barnabitského kazatele Costanza Arzonniho byla v roce 1660 dvakrát inscenována v Martinickém paláci na Hradčanech před šlechtickým publikem na počest hostitele, ...

Kniha hledá koncepční rámec pro takové pochopení obrazových médií, jejich vizuality a percepce, jaké odpovídá situaci, kde člověk nefiguruje jako objekt, aktér ani adresát.

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.

Bohatě ilustrovaná, anglicko-japonská publikace o poválečném díle Noémi (1889–1980) a Antonína Raymondových (1888–1976) přibližuje čtenářům svět architektů a jejich spolupracovníků, kteří obnovili Japonsko na troskách druhé světové války.

Rozhovor zkušeného novináře a spisovatele Jaroslava Veise s profesorem MUDr. Michalem Andělem, vedený obecnými i privátními otázkami a strukturovaný převážně chronologicky, zaznamenává hlavní období lékařova osobního zrání a profesního života.

Co je divadlo utlačovaných? Jaká je jeho metoda? Jak vzniká představení a kdo jsou jeho ne-herci a ne-diváci? Na tyto a další otázky odpovídají autorky z pohledu jokera – tedy průvodce divadelních skupin a moderátora představení divadla utlačovaných.

Kniha je antropologickým a zároveň muzeologickým pohledem na význam a možnosti prezentace exotických artefaktů v západní kultuře.