V r. 2023 objevené deníkové záznamy od srpna 1957 do července 1958 nebyly zahrnuty do Kolářova desetisvazkového Díla. Mimořádné svědectví o lidech a době, v níž se rozhodujícím způsobem uvolňovalo stalinistické sevření.
Jediná a jedinečná kniha představuje předního českého kreslíře. 52 portrétů českých i zahraničních umělců od Beatles po Jana Zrzavého provázejí texty současných českých spisovatelů, publicistů, hudebních skladatelů a výtvarníků.
Monografie Michala Trpáka (1982), jednoho z nejvýraznějších sochařů výtvarné generace, která vstupuje do veřejného prostoru od devadesátých let. Slovem provází spisovatelka Markéta Pilátová.
Knižní vydání scénáře (přepisu filmových dialogů) s úvodem Petra Fischera provázejí fotografie z filmu i z natáčení, rozhovor s Jiřím Havelkou, jeho mimořádná úvaha o divadle Sametová simulace, přehled jeho dosavadní práce a výběr z diváckých ohlasů.
Vzpomínky významného českého geologa Václav G. Cílka (1929), rodáka z Netvořic na Neveklovsku, jsou jednou ze vzácných knih, které přibližují život za německé okupace uprostřed Čech v letech 1939 až 1945.
V Ústí nad Labem se ve dvacátých a třicátých letech 20. století odehrál jeden z nejpozoruhodnějších příběhů československé meziválečné komunální architektury a urbanismu.
Portréty čtyř povahou i zájmy velmi rozdílných intelektuálů jsou opřeny o osobní vzpomínky, ale promítá se do nich také podrobná znalost působení a tvorby těchto postav české kultury 20. století.
Kniha o malém klenotu mezi českými městy. Plasy jsou přirozenou učebnicí architektury a současně ukázkou, jak odkaz minulosti ctít a pečovat o něj, monumentální historické stavby se zde snoubí s krásou místní přírody.
Novela vychází ze scénáře stejnojmenného filmu, debutu režiséra Václava Matějky z roku 1970. Film s Petrem Čepkem v hlavní roli nemohl být tehdy do kin uveden. Nahota zůstala v trezoru a opožděnou premiéru měla až v roce 1990.
Eseje v knize Umění, mystika a politické jednání hledají plnější obraz politiky chráněný před slepotou rozumu a výrazně se opírají o literární díla autorů jako Michel Houellebecq nebo Milan Kundera.
Víc než sedmdesát autorů a téměř dvacítku fotografů spojuje láska k zemi, která je jim domovem a provází je od dětství. Jejich vyznání jsou pozvánkou i průvodcem českou kotlinou i jejím pohraničními lesy, moravskými kopci i úvaly, slovenskými horami.
S mnoha mysliteli, počínaje už těmi osvícenskými, sdílel Masaryk přesvědčení, že demokracie je jediný systém, který je schopen řešit problémy společnosti nenásilně a ku prospěchu většiny jednotlivců a celku, nikoliv na úkor slabších.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého exilu po roce 1968 vypráví italskému novináři o složitém politickém zákulisí a podrobnostech, jejichž význam se ukazuje teprve v souvislostech.
Souborná korespondence mezi Františkem Janouchem a Jiřím Pelikánem z let 1974–1993 je záznamem mnoha nevšedních příběhů. V osmdesáti čtyřech dopisech dokládá významnou etapu naší moderní historie: aktivity československého exilu.
Josefa Lhota jako právník a organizátor nesčetných výstav celý svůj profesní život od roku 1952 zasvětil službě výtvarnému umění a jeho protagonistům ve výtvarnických organizacích a v závěru se po roce 1989 podílel také na obnově SČUG Hollar.
