Magické povídky současníka Gustava Meyrinka, básníka fantastické grotesky. Postavy jeho příběhů jsou jedinou skutečností v nedefinovatelnosti a nevědomí lidského bytí vystaveného šílenství, sugesci a hrůze v obnažené realitě syrového života.
Okultní, poetické, romanticky laděné‚ povídky nositele Nobelovy ceny za literaturu. Soubor povídek Rosa Alchemica patří v kontextu básníkova díla k jeho nejmystičtějším pracím.
Krátké povídky vztahující se, byť někdy jen okrajově, k Praze, byly napsány na sklonku autorova života. V textech se mísí Meyrinkův osobitý humor s tajemnem, mystikou, ale i zcela obyčejnými jevy.
Povídky Úsměv na dlažbě vznikly převážně v průběhu osmdesátých let. Vypovídají nejen o nejhlubších souvztažnostech, o našich zasutých přáních a tužbách: autor se zároveň pokouší určit jejich diagnózu: úsměvnou i nemilosrdnou.