Kniha představuje soubor příspěvků, které spojuje tázání po smyslu paměťových institucí v současném veřejném prostoru. První část je návratem ke kořenům moravské historiografie v 19. století, druhá se zaměřuje na archiváře a archivy.
Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18. století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.
V roce 1417 dal Čeněk z Vartenberka, přívrženec Husova učení a jeden z nejvýznamnějších zemských úředníků, unést na svůj hrad Lipnici pražského biskupa Hermanna z Mindelheimu a ten zde musel vysvětit na kněze řadu příslušníků husovské strany.
Kniha je významným příspěvkem k dějinám Moravy v druhé polovině 17. století a přináší v mnohém nový pohled na proměnu kdysi sebevědomého zemského stavovství.
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.
Třetí svazek ze série kolektivních publikací, v nichž se mezinárodní tým mladých badatelů z oblasti historie a dalších příbuzných oborů zamýšlí nad otázkami obecných dějin 20. století.
Kniha odhaluje a rozebírá málo známou kapitolu moderních českých dějin – realizované nebo jen naplánované projekty nuceného přesídlení neodsunutých německých obyvatel z pohraničí do vnitrozemí či vystěhování starousedlých Charvátů.
Monografie, inspirovaná v přístupu ke zkoumané skutečnosti především teorií centrálního místa a základními tezemi strukturalismu, se zabývá vztahem vrchnostenského města v raném novověku k vrchnosti na jedné a venkovskému zázemí na druhé straně.
K významným tématům historie středověké Moravy patří problematika zemského soudnictví. Moravský zemský soud a s ním spojené nejvyšší zemské úřady byly vyjádřením zemské svrchovanosti a domácího zemského práva.
Publikace se zaměřuje na kontrast mezi konfliktem a spoluprací. Vzájemná rivalita, ale i kooperace patří mezi dva hlavní fenomény, které výrazně formovaly evropské dějiny od konce 19. století až do současnosti.
Publikace přináší vícevrstevnatý pohled na vládu moravského markraběte z vedlejší větve Lucemburků na podkladě nejnovějších bádání mladší generace historiků.
První díl Katalogu listin zahrnuje zpracování 1 005 jednotek této kritické edice veškerého bohemikálního diplomatického materiálu pro období od návratu Václava II. do Čech až do jeho české královské korunovace v roce 1297.
Publikace postihuje dynamický vývoj instituce, zabývá se její strukturou, každodenním chodem, personálním složením, druhy vydávaných písemností i jejich oběhem, a to vše na pozadí tehdejších správních reforem a historických událostí.
Kniha je prvním svazkem třídílného edičního projektu věnovaného osobnosti Františka Skopalíka (1822-1891), jednoho z čelných představitelů selského stavu, který působil jako zemský, později i říšský poslanec.
Pátý svazek sedmého dílu edice Český diplomatář je věnován analýze a dokumentaci paleografických aspektů českého diplomatického materiálu z let 1283-1306.
