vojenství (military)

Oberwachtmeister Benedikt Peter (1785–1863) patří k těm účastníkům napoleonských válek, o nichž máme k dispozici jen značně neúplné informace a z velké části jsme odkázáni na to, co o sobě napsal on sám.

Kompletní průvodce německých obrněných bojových vozidel z druhé světové války ilustruje přes 400 pečlivě vybraných fotografií.

Tato unikátní sbírka výpovědí očitých svědků z první a druhé světové války vznikla na základě neuvěřitelné šíře svědectví z první ruky. John Walter vychází z pečlivého výzkumu a ze vzpomínek více než padesáti odstřelovačů.

Vzpomínky dragouna Onyona, dragouna Auvraye a jízdního myslivce Wolfe Toneho na deset let napoleonských válek. Kniha je doplněna rozsáhlým poznámkovým aparátem a řadou dobových černobílých ilustrací.

Kapitán Leach líčí svoje vojenské zážitky v uniformě proslulého ostrostřeleckého pluku v ostrých konturách. Sdílíme s ním námahu a strádání denních i nočních pochodů a také nebezpečí bezpočtu bitev, jichž se zúčastnil.

Jedinečné, kontroverzní svědectví příslušníka dobrovolnické belgické divize SS Wallonie o bojích na východní frontě.

Tento životopis popisuje v úplnosti Kretschmerovy vojenské úspěchy, líčí do nejmenších podrobností každou jeho bojovou plavbu, a to všechno propojuje s náhledem do jeho poněkud záhadné osobnosti.

Autor nastoupil ve věku 18 let, tedy rovnou ze školy, na nejkrvavější úsek Leningradského a Volchovského frontu. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu.

Mercerův Deník je jedním z nejpozoruhodnějších líčení očitého svědka o tažení K Waterloo, jaký byl kdy publikován. Je to klasika historie vojenství.

První vydání výcvikové příručky Kterak zacházeti s ručnicí, mušketou a píkou vyšlo v nizozemském Haagu v roce 1607, ačkoliv ilustrace se objevily o něco dříve, patrně již v roce 1595.

Milan Kovář dlouhodobě mapuje vývoj a akce speciálních a protiteroristických jednotek celého světa.

Jean-Roch Coignet byl příslušník 1. pluku gardových pěších granátníků Napoleonovy císařské gardy, elity armády, a později i příslušník malého císařského štábu.

Francouzská Cizinecká legie naverbovala veterány německé SS z ruin Evropy, aby bojovali v džunglích jihovýchodní Asie. Úspěšné pokračování předchozích dvou dílů pojednává o novém angažmá starých "hrdinů".

Válečné paměti Kurta Meyera představují v německé poválečné memoárové literatuře poměrně ojedinělý pokus skloubit popis bojových operací na západní i východní frontě s napínavým, takřka beletristickým podáním.

Životopis Rudolfa Witziga, dokončený s podporou Witzigovy vdovy a syna, je komplexní historií tohoto muže a také poskytuje důležité nové detaily o výsadkových silách, složce luftwaffe, v níž sloužil.

W. Lüthovi se připisuje potopení 47 spojeneckých lodí. Tento rekord překonal jenom slavný Otto Kretschmer. Lüthovi se za to dostalo nejvyššího vyznamenání Třetí říše za odvahu - rytířský kříž s dubovou ratolestí, meči a brilianty.

V této knize je popsán příběh německého ponorkového esa z druhé světové války Wernera Henkeho, jenž se svou ponorkou U-515 potopil víc plavidel (24 obchodních a 2 válečné lodě), než kterýkoli německý ponorkový velitel v období po září 1942.

Námětem této knihy je bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde padnul.

Kniha se zabývá vznikem samopalu jako typu zbraně jako takové aby se dále věnovala pouze vývoji německých samopalů, z nich jedná z kultovních zbraní druhé světové války, samopalu M.P. 38 a MP 40, známých pod slangovou přezdívkou "schmeisser".