vojenství (military)

Anonymní historie první křížové výpravy, či latinsky Gesta Francorum (Činy Franků), je nejstarším svědectvím sepsaným neznámým rytířem a přímým účastníkem výpravy krátce po dobytí Jeruzaléma a bitvě u Ascalonu roku 1099.

Šest desítek francouzských svědectví o poslední Napoleonově bitvě.

Na památku těch mladých hochů, kteří šli pěšky do Lombardie, Piemontu, Francie, Bavorska či Saska, kteří svými kroky změřili vzdálenost mezi pinskými bažinami a Lipskem, Vídní a Dijonem.

Třináctý svazek Bitev a osudů válečníků je věnován válkám risorgimenta, boje za italskou nezávislost. Ze strany rakouské říše se jednalo o udržení Lombardsko-benátského království, které se začalo hroutit v revolučním roce 1848.

Fakta, postřehy a historky týkající se každodenního života vojáků v císařské Velké armádě v období napoleonských tažení v letech 1804–1815.

Mezi lidmi, kteří se blíže zabývají dějinami napoleonských válek, bychom pouze s obtížemi nalezli někoho, kdo by neslyšel o bitvě u Somosierry a o událostech, které se odehrály 30. listopadu 1808 téměř před branami španělského hlavního města Madridu.

Roku 1798 vyplul Napoleon Bonaparte, tehdy pouhý generál Francouzské republiky, na vojenskou výpravu do Egypta. Toto jeho druhé válečné tažení, v němž chtěl uškodit britskému obchodu i koloniální říši, bylo i pokusem o založení podobné říše, ...

Dvanáctý svazek Bitev a osudů válečníků zahrnuje období napoleonských válek, ne však z Napoleonova pohledu, ale skrze boje a životní cesty jeho hlavních protivníků.

Roku 1793 dostal dělostřelecký důstojník, který se tehdy ještě psal jako Napoleone Buonaparte, poprvé příležitost ukázat svůj talent a při obléhání Toulonu si vysloužil první generálské epolety.

V jedenáctém svazku Bitev a osudů válečníků pokračují druhou částí příběhy válek Francouzské revoluce.

Desátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zahrnuje první a nejbouřlivější část Francouzské revoluce od pádu Bastily 14. července 1789, kterou vše začalo, po dramatický konec jakobínského teroru v horkém červencovém dni roku 1794.

Dobu velkých bitev a tažení, politických zvratů, mocenským zápasů na obou stranách La Manche, intrik i vražd oživuje autor s pomocí těch, kteří ony zlé časy prožili, kronikářů francouzských, anglických i jiných.

Bitva u Znojma, svedená mezi 10. a 11. červencem roku 1809, byla jedním z nejdůležitějších střetů války páté koalice, během níž rakouská armáda změřila již poněkolikáté síly s francouzskou Grande Armée.

Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, začal sporem o Akvitánské vévodství, které bylo anglickým lénem ve Francii, a na opačné straně Francie anglo-francouzským soupeřením ve Flandrech.

Tvrdí se, že bitva o Francii byla nejgeniálnějším Napoleonovým tažením a on tu ze sebe jako vojevůdce vydal to nejlepší. Byla to pravda, nebo jde jen o další napoleonskou legendu?

Sledujme krátkou, avšak o to více brilantní kariéru jednoho z nejvýznamnějších kavalírů a bouřliváků Francie, který nejprve následoval revoluční armádu, potom generála Bonaparta, posléze císaře Napoleona.

Louis Alexandre Berthier zaujímá mezi Napoleonovými maršály zvláštní místo. Českému zájemci o napoleonské války je dosud znám jen v obecnějších rysech a útržkovitě – tato kniha je pokusem o celistvější pohled.

Druhý, závěrečný díl (1916–1918) rozsáhlého, strhujícího vyprávění o životě, bojích i umírání příslušníků německého Císařského námořnictva za Světové války.

Druhý svazek Salv pod plachtami pokrývá období Francouzské revoluce a napoleonského císařství, tedy roky 1789–1815.

Titul je věnován konfliktu Velké Británie s americkými osadníky ve třinácti koloniích, z nichž se v průběhu války a americké revoluce zrodily Spojené státy americké.