sci-fi

Anglie na sklonku 19. století. Obyvatelé Země, zaslepení pýchou na vyspělost své civilizace, netuší, že deset krátkých vzdálených záblesků kdesi na planetce Mars znamená dosud největší ohrožení lidstva v jeho dějinách.

Postapokalyptický, kyberpunkový román z r. 2021 Johna Shirleyho (1953), přezdívaného „postmoderní Edgar Allan Poe“.

Jedna z klasických sci-fi antiutopií. Ve světě, který ovládají pomalu chátrající roboti a v němž jsou jedinou možnou zábavou drogy a sex, je čtení převratným a nebezpečným objevem.

Román představuje moderní civilizaci v její ubohosti, je také autorovou poctou mistru horroru Stephenu Kingovi, sci-fi Isaacu Asimovovi a režiséru Georgi A. Romerovi.

Nejradikálněji antikomunistická dystopie a jedna z nejstarších vůbec. Tato nejméně známá z klasických antiutopií vyšla pouhé dva roky po Zamjatinově My, tři roky před Huxleyho Koncem civilizace a celých dvacet let před Orwellovým 1984.

Druhý díl (pův. vyd. 1976) vědeckofantastického, postapokalyptického románu norského spisovatele zobrazuje budoucnost osmimilionového velkoměsta, nad nimž se vznáší hrozba hospodářského civilizačního zániku.

První díl (pův. vyd. 1974) vědeckofantastického, postapokalyptického románu norského spisovatele zobrazuje budoucnost osmimilionového velkoměsta, nad nimž se vznáší hrozba hospodářského civilizačního zániku.

Neveselé podobenství o civilizaci, která se pokusila hrát si na Boha a přetvořit k obrazu svému nejen přírodu, ale i lidskou duši.

Kallocain, droga pravdy, po jejímž požití každý vyzradí na sebe i na své nejbližší i ta nejskrytější tajemství, a její objevitel, loajální spoluvoják Světového státu Leo Kall, jsou hlavními hrdiny strhujícího antiutopického románu.

Autorova optimistická vize spravedlivého uspořádání společnosti, která svým občanům dává ideální podmínky pro rozvoj osobnosti.

První díl dnes již klasického mystifikačního románu o sektě iluminátů, která řídí běh světa.