Mikroskopické pozorování historických fotografií je dnes převážně doménou restaurátorů, ať už při určování skladby materiálu, nebo při zkoumání charakteru a rozsahu jednotlivých poškození.
Kniha nabízí první ucelený pohled na dynamický vývoj uměleckých výstav v českých zemích 19. století a na jejich roli v procesu formování moderního umění a umělecké veřejnosti.
Kniha je věnovaná sepulkrálnímu sochařství českého středověku v rozmezí šesti staletí. Hlavní devíza spočívá v komplexnosti pohledu a v interdisciplinárním přístupu ke studovanému materiálu.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Autoři jej uvedli nejen do kontextu habsburské „rekreační“ architektury , ale také do kontextu architektury evropské.
Přehledná publikace představuje široké laické i odborné veřejnosti souhrn poznatků o stavebním vývoji a uměleckých proměnách dnes převahou barokního komplexu proboštství křížovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma.
Sborník příspěvků Věda a umění vychází jako v pořadí již pátá publikace shrnující příspěvky celostátní konference historiků a historiček umění pod záštitou Uměleckohistorické společnosti.
Dětský svět je jednou z oblastí, jíž se dotklo s nebývalou intenzitou moderní umění. Velkou pozornost mu věnoval malíř a spisovatel Josef Čapek, jehož tvorba pro děti zaujímá v české kultuře jedinečné místo.
Ústřední téma knihy představuje osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho aktivity na poli uměleckého mecenátu v Čechách v polovině 19. století, zejména s ohledem na jeho zájmy v oblasti krajinotvorby, architektury, sběratelství.
Drobná publikace ve formátu kapesního průvodce nabízí nejširší laické i odborné veřejnosti shrnutí poznatků o stavebním vývoji a proměnách významného pražského staroměstského barokního paláce.
Anglické, doplněné vydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie. Studie jsou doplněny podrobným katalogem děl a rejstříky.
Dvoudílná uměleckohistorická práce věnovaná malířům Carpoforu Tencallovi (1623–1685) a jeho mladšímu bratranci a následovníkovi Giacomu Tencallovi (1644–1689) vznikla v rámci programu, zaměřeného na dokumentaci a výzkum nástěnných barokních maleb.
Pavel Vlček předkládá jak poznatky týkající se zaniklých sakrálních objektů středověkého dominikánského kláštera s kostelem, tak zejména podrobné vylíčení výstavby a osudů proslulého Hildebrandtova chrámu.
Emauzské malby kromě jedinečné reprezentace malířského umění Čech druhé poloviny 14. století umožňují nahlédnout i do kulturního a duchovního ovzduší Prahy za vlády císaře Karla IV.
Sborník Hans von Aachen in Context je sestavený z příspěvků mezinárodní konference, kterou uspořádalo Centrum pro výzkum umění a kultury doby Rudolfa II. na půdě Ústavu dějin umění AV ČR.
