Kniha Viktora Pivovarova Och! volně navazuje na předchozí knihu Ach! (Arbor vitae societas, 2021) a spolu s knihou Zamilovaný agent (Torst, 2018) tvoří pomyslný opus velkého a mnohotvárného díla.
Umělecká kreativita je základní téma, které i v odborných dějinách umění přemáhá dnešní hyperspecializaci. Chiasmatický pojem figury a figurace potom pomáhají pochopit hlubší vztahy mezi tradicí a modernou.
Tvorbu Josefa Šímy z 20. a 30. let 20. století charakterizuje prolínání různých sfér a konfrontace odlišných „světů“, což se stalo výchozím bodem tematického zaměření tohoto projektu.
Monografie je první knihou věnovanou celku díla Vojtěcha Preissiga (1873 – 1944). Pozornost je zde nově soustředěna jak na klasické hodnoty Preissigovy užité a volné grafiky, tak i na méně známá díla experimentální.
Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost.
Through a wealth of research, and illustrated with more than 1,200 photographs and documents (many published here for the first time), this enormous compendium traces Andy Warhols relationship to his parents native Czechoslovakia.
Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry.
Kniha jako první přináší soubor všech dostupných Bílkových textů i dobové reflexe jeho díla, které nebyly zdaleka jednoznačné a pohybovaly se v širokém rozpětí od nadšeného přijetí po naprosté odmítnutí.
Kniha Rozlomená doba 1908–1928 se soustředí na zlomové dvacetiletí dějin moderního a avantgardního umění ve střední Evropě. Přináší obsáhlý vhled do kulturních dějin Rakousko-Uherska a nově vzniklých států ustavených po jeho rozpadu v roce 1918.
Kniha poprvé přináší souhrnný vhled do desetiletí 1917–1927, kdy došlo k výraznému rozpětí moderního a avantgardního umění, jehož průběh byl podstatně narušen prvou světovou válkou.
reflexi cirkusového světa v českém výtvarném umění a literatuře. Zpřítomňuje fenomén cirkusu v českém prostředí od počátku 19. století do poloviny 20. století, a to v širších souvislostech evropského umění.
Jan Hísek opět prokazuje, že je jedním z nejosobitějších umělců současnosti, i to, jak je jeho dílo pevně ukotveno na duchovních i myšlenkových základech.
Kniha sleduje nevšední příběh předního pražského krejčího, couturiéra a oděvního designéra Oldřicha (Ulricha) Rosenbauma (1896–1991), který vytvářel více než sedmdesát let elegantní a vysoce aktuální módní styl oděvů pro zámožné klientky.
Kniha sleduje nevšední příběh předního pražského krejčího, couturiéra a oděvního designéra Oldřicha (Ulricha) Rosenbauma (1896–1991), který vytvářel více než sedmdesát let elegantní a vysoce aktuální módní styl oděvů pro zámožné klientky.
Součástí knihy jsou i texty a výpovědi jak Daniely Vinopalové, tak historiků umění a téměř úplný chronologický soupis díla, podrobná biografická data a soupisy výstav.
Hippolyt Soběslav Pinkas patřil k malířům, kteří dokázali sledovat aktuální umělecké tendence (realismus), a přestože je dnes známější jeho vnuk Jiří Voskovec, náleží mu díky malířské tvorbě i posilování česko-francouzských vztahů.
Koncept autorské publikace Bytosti jménem houba vyrůstá z českého fenoménu- z mykofilní orientace národa, kde se houby obecně těší široké pozornosti, počínaje jejich sběrem a konče jejich vstupem do poezie, hudby, filozofie a nakonec i do osudů lidí.