umění

Tragédie řeckého dramatika Sofokla zpracovává starou báji o krutém životním údělu muže, jenž nevědomky zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou, aby se tak naplnila strašná předpověď delfské věštírny.

Známý vědec John Calhoun z USA provedl pokus, ve kterém zkoumal, co se stane myším, kterým vybuduje dokonalý život s ideálními podmínky pro hladkou reprodukci, dostatkem potravy a bez strachu z predátorů.

Dvojjazyčná publikace obsahuje kromě libreta také portrét režiséra, text o pozadí vzniku inscenace 1914 a ohlédnutí za působením Roberta Wilsona v Čechách.

Ohniskem groteskní hry je spor o les. Zatímco pro bohatou majitelku panství Raisu Gurmyžskou představuje les šanci jak rozmnožit majetek a získat mladého milence, pro bezskrupulózního obchodníka Vosmibratova je les byznys.

Ústřední postavou Urzidilovy povídky Poslední zvonění (Kvartýr) je služka, jejíž pány donutí nacisté uprchnout. Zanechají jí nejen byt a veškeré vybavení, ale i peníze. Náhlé a ničím nezasloužené štěstí najednou začne nabývat až hororových obrysů.

Nejslavnější hra českého klasika - báchorka určená dospělým i dětem. V půvabné pohádce se prolínají reálné, typicky české postavy s tajemnou říší přírody, se světem nadpřirozených sil. Je to také národní mýtus, součást naší společné paměti.

Příběh přizpůsobivého snaživce, který se prožvaní do lepší společnosti likvidátorů a zahajovačů a požadované mimikry dokáže přijmout tak dokonale, že ho ani vlastní rodiče nepoznávají, je velmi, velmi současný. Není to snad absurdní?

Komedie, která se u nás stala (téměř) nesmrtelnou díky inscenaci Národního divadla, v níž bezmála dvacet let exceluje Miroslav Donutil. Text hry v překladu Evy Bezděkové a úpravě režiséra Ivana Rajmonta doplňuje životopis Carla Goldoniho.

U nás málo uváděnou hra Pán z Prasečkova napsal Moliere jako dvorskou zábavu - komedii-balet.

Historie divadla v obrazech a datech.

Jemná a přitom drsná hra "po noční směně" (jak zní podnázev) se odehrává v pochybném bistru na benzínce u starého Fügnera, kde se scházejí unavení lidé se svými tužbami a strachy.

Publikaci autora Karla Ksandra, největšího "zítkovského" odborníka, vydává ke stému výročí architektova úmrtí Národní divadlo.

Milé děti, nebojte se opery! Opera není jen pro dospělé ale je i pro vás.

Osobitý pohled Jana Saudka na divadelní sezonu 2006 / 2007 v Národním divadle.

Autobiografická kniha věnováná osobnosti Richarda Wagnera.

Dvoudílná publikace Prozatímní divadlo 1862–1883 je věnována prvnímu českému profesionálnímu divadlu, bezprostřednímu předchůdci Národního divadla.

Divadelní sezona 2005/06 v Národním divadle ve fotografiích Štěpánky Stein a Salima Issy.

Biografická publikace mapující tvorbu významného operního režiséra Národního divadla Ladislava Štrose. Kniha obsahuje více než 300 fotografií a Štrosovy komentáře a výklady režijních koncepcí vybraných děl.

Historie a současnost. Stavovské divadlo.