Vznik této knihy byl motivován třemi otázkami: Co znamená stárnutí na venkově? Jaké podoby zde má aktivní stárnutí? A je venkov místem přátelským k vyššímu věku?
Hlavním cílem knihy je analyzovat základní geografické aspekty hazardních her na území České republiky, tj. zaměřit se na jejich rozvoj v čase a prostoru.
Sociální teorie Joase a Knöbla se zaměřuje na sociální resp. sociologickou teorii druhé poloviny 20. století. Němečtí autoři zvolili formu podání látky, která je vhodná pro studentky a studenty sociologie a ostatních sociálněvědních oborů.
Kniha je zaměřena na zkoumání prostoru korupčních příležitostí. Reflektuje současné diskuse o korupci, způsoby jejího zkoumání, měření a monitoringu, předkládá základní typologie korupce a rozebírá související pojmy, jako je patronáž a klientelismus.
Kniha se zabývá trávením volného času a v obecné rovině životním stylem obyvatel České a Slovenské republiky. Fenomén volného času zasazuje do širšího kontextu základních vývojových trendů a změn soudobé společnosti.
Kniha se zabývá dopady jedné z největších sociokulturních změn druhé poloviny 20. století, nebývalého nárůstu nové společenské kategorie – adolescentů.
Kniha se věnuje současným způsobům řešení bezdomovectví v České republice. Staví vedle sebe rozšířený tradiční model Bydlení až po přípravě a inovativní přístup Bydlení především.
Kniha nahlíží na sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou postupně ze čtyř vzájemně se doplňujících úhlů pohledu: z pohledu dějin institucí, z perspektivy historické sociologie vědění, dějin idejí a z pozice sociologické teorie.
Náš tekutý moderní svět není – jako žádná tekutina – schopen zůstat v klidu a podržet si nadlouho svůj tvar. Všechno, nebo téměř všechno se v něm neustále mění.
Kniha se zabývá životními podmínkami obyvatel venkovských periferií v Česku, zkoumá postavení obyvatel těchto oblastí na trhu práce, jejich příjmy a možnosti zaměstnání. Klade si zejména otázku, jestli bydlení v periferiích zvyšuje riziko různých for
Studie se zaměřuje na porozumění případům dobrého vládnutí v Česku. Autor zkoumal tři menší města a jejich politické představitele, kteří ve zkoumaném období prosazovali principy dobrého vládnutí.
Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit.
Jaký typ režimu preferují čeští občané a jakou demokracii chtějí?
Jsou ochotni k fungování demokracie také sami přispívat?
Jsou přesvědčeni o tom, že mohou politiku ovlivňovat?
Tyto otázky si klade předkládaná kniha.